Nejste schopni se po rozvodu sami živit? Máte nárok na výživné od bývalého manžela
Málo se o tom ví, ale ačkoliv rozvodem zanikají veškerá práva a povinnosti mezi manžely, výživné nemusejí žádat jen děti. Pokud je rozvod výrazným zásahem do finanční situace, má manžel či manželka právo žádat – za splnění podmínek – po určitou dobu přiměřené výživné. Institut vychází z předpokladu ekonomické nerovnosti. Často se to týká právě žen, které péčí o rodinu upozadily své pracovní ambice a po rozvodu nedosahují důstojných příjmů.
Nárok na výživné pro rozvedeného manžela nevzniká automaticky a zahrnuje v sobě několik podmínek. Tou primární je, že neschopnost žalujícího manžela samostatně se živit musí mít původ v manželství, nebo v přímé souvislosti s ním. Neméně důležité je kritérium dobrých mravů – lze například tvrdit, že pokud jeden z manželů zapříčinil rozpad manželství nevěrou či násilím, výživné mu přiznáno nebude. Každý případ však musí soud posoudit individuálně. Bližší mantinely bychom našli v judikatuře.
Na výživné není automatický nárok
Soud bude brát v úvahu nejen spravedlivý důvod na výživné, ale také neschopnost žalujícího manžela samostatně se živit – to znamená, že ten nemá vlastní příjem, zisky z majetku, nebo jeho finanční situace neumožňuje hrazení jeho osobních potřeb. Obvykle je tato neschopnost způsobená péčí o nezletilé děti nebo poklesem výdělkových schopností ztrátou kvalifikace.
Neméně důležité je také trvání manželství, které rozhoduje o otázce, zda výživné vůbec přiznat – a v jaké výši. Pokud si manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, ačkoliv mu v tom nebránila žádná závažná překážka, soud k finančnímu zatížení bývalého manžela nepřistoupí. Nelze vyživovat toho, kdo by si chtěl jen nadále užívat luxusního života bez práce, ačkoliv tomu tak klidně mohlo v minulosti za trvání manželství být. Rozvedený manžel je povinen usilovat o svou příznivou ekonomickou situaci.
Po zániku manželství nelze trvat na stejné ekonomické úrovni
Soud také zkoumá, zda si rozvedený manžel může zajistit výživu hospodařením se svým majetkem, zda nějakým vůbec disponuje, případně v jaké míře se podílel za trvání manželství na chodu domácnosti. Pokud se rozvedený manžel dopustil vůči bývalému manželovi nebo osobě mu blízké jednání s povahou trestného činu, či je dán jiný obdobně závažný důvod, soud výživné nepřizná.
Ačkoliv mají manželé povinnost zajistit si za trvání manželství stejnou hmotnou a kulturní úroveň, zánikem manželství zanikají také majetkoprávní vztahy a nelze trvat na tom, aby měli nadále oba stejnou životní úroveň, pokud si nejsou schopni takovou zajistit sami. Doba tří let by měla být jakýmsi odrazovým můstkem pro toho, který není momentálně schopen se sám živit. Svou podstatou jde o sankční výživné.
Další možnosti
- Dohoda manželů
- Zákon upřednostňuje, aby se manželé vždy dohodli na výši, délce a rovněž způsobu plnění. Dejte si však pozor na formu. Je-li taková dohoda součástí již předmanželské smlouvy, musí být ujednána ve formě veřejné listiny. Pokud je předkládána v rámci rozvodu bez zjišťování příčin jeho rozvratu, je nutné opatřit ji úředně ověřenými podpisy. Pokud je uzavírána již rozvedenými manžely, zákon obligatorní náležitosti nevyžaduje.
- Odbytné
- Jde o poskytnutí jednorázové, předem dohodnuté částky, která pokrývá právo na výživné v plném rozsahu. Tím jsou manželé vyrovnáni.
Rozvodovost u nás
Podle statistiky Českého statistického úřadu se u nás v první polovině 50. let 20. století rozváděla zhruba desetina manželství. Už v roce 1975 to však bylo 30 %, a mezi lety 2005–2010 se celkový trend rozvodovosti dostal na 47–50 %. V roce 2010 už to bylo 50 %.
V roce 2021 se v České republice rozvedlo 21 107 manželství. Sňatků bylo 46 778.
Pro zajímavost, v roce 1919 se rozvedlo 2 056 manželství. Nelze však srovnávat s moderní dobou, rovněž také světovou situací, která za první světové války panovala. Celkově však rozvodovost stagnuje a drží se na 45–50 % případů.
Zdroj: ČSÚ, občanský zákoník, maurlegal.cz, seznamzpravy.cz
KAM DÁL: Martina (42): Partner mě bil. Bála jsem se přiznat, proč nemůžu odejít.
