Netradiční festival plný zajímavostí. Noc na ledovém lůžku je zážitkem jen pro skutečné otužilce

Brzy po Novém roce začínají ze světa přicházet informace o tradičních i nových festivalech a výstavách ledových soch, jejichž pomíjivá krása okouzluje každým rokem víc a víc lidí. Kdo by se nechtěl alespoň na chvíli přenést do ledového království a zasnít se při pohledu na nádherné postavy a paláce, třpytící se jako drahokamy.

Po mnoho let by ale výlet za takovou nádherou přišel opravdu draho. Vždyť největší, nejznámější a také nejstarší přehlídky ledového umění pocházejí z Číny. Dnes se ale už touto nádherou můžeme pokochat i přímo u nás, v České republice. 

Není voda jako voda

Vznik ledové sochy není žádná maličkost. Pokud by si někdo myslel, že si autor vyhlédne zamrzlý rybník, nechá si přivézt led na patřičné místo a začne pracovat, byl by samozřejmě na velkém omylu. Již jen výroba ledu na budoucí umělecké dílo je složitý proces.

Voda, která je k tomuto účelu použita, musí být dokonale čistá a zbavená nejen mechanických nečistot, ale také takových neviditelných “problémů”, jako jsou minerály nebo těžké kovy. S trochou nadsázky by se tedy dalo říct, že ledové sochy se vyrábějí prakticky z destilované vody, lépe řečeno z vody, která se svým složením té destilované velmi blíží. 

Výroba ledu není jednoduchá

A pak přijde na řadu výroba ledu - další složitý proces, kdy je ve speciálních formách zmrazen dokonalý kvádr, v němž nesmí být žádné bublinky ani trhliny, které by mohly ohrozit budoucí podobu nebo trvanlivost sochy.

Dokonale průhledné bloky ledu v různých velikostech se potom dováží na místo vzniku sochy a “lepí” do základních celků, z nichž autoři následně ukrajují další a další vrstvy, až vznikne i několikatunová socha, kterou mohou všichni obdivovat. Používají přitom zdánlivě nešetrné postupy a pomocníky, jako jsou motorové pily, dláta a nejrůznější škrabáky. I přesto je výsledná socha po vyleštění křišťálově lesklá, čirá a okouzlující. 

Nemusíme jezdit daleko

Jak bylo řečeno, před lety jsme si mohli o ledových sochách nechat jen vyprávět nebo sledovat dokumenty ze vzdálených východních zemí, případně - pokud bychom se přece jen vypravili poněkud blíže - z míst za polárním kruhem, kde jsou k takové umělecké zábavě přece jen mnohem příznivější podmínky než ve středu Evropy. Dnes je to ale už jednodušší. 

Z Číny na Pustevny

Největší festoval ledových soch na světě se každoročně koná v čínském Charbinu a jeho rozpočet se pohybuje v miliardách dolarů. Takového rozsahu a pompéznosti samozřejmě české festivaly dosahovat nemohou, přesto si ale například již tradiční výstava děl vytvořených z tohoto pomíjivého materiálu na beskydských Pustevnách získává rok od roku dlaší a další obdivovatele. Stejně jako v tomto končícím roce, i v lednu 2020 se tady objeví neuvěřitelná díla, jejichž trvanlivost je závislá jen na teplotě. 

Je libo drink v ledovém baru?

Ledové výtvory mohou ale dosahovat i daleko větších rozměrů a jejich tvůrci mívají i daleko vyšší ambice. A tak si můžeme například ve finských Helsinkách dát něco ostřejšího v ledovém baru, kde se hosté usadí na ledové židle k ledovému stolu, aby jim číšník přinesl objednané pití v ledové sklenici.

Aby si návštěvníci kromě nezapomenutelného zážitku neodnesli domů také zdravotní problémy, zapůjčí jim provozovatel již u vstupu teplé oblečení. I přesto se pobyt v ledovém baru nedoporučuje protahovat déle než na 40 minut. 

V hotelu je "příjemných" mínus osm stupňů

Jako by ani to nestačilo, přibližně 200 kilometrů za polárním kruhem, v Jukkasjärvi, se mohou vyznavači opravdu chladných nocí dokonce ubytovat v ledovém hotelu. A zatímco venku dosahuje mráz až ke čtyřiceti stupňům, v místnostech neklesne teplota pod “příjemných” mínus osm stupňů. Taková noc, prožitá na ledovém lůžku krytém sobí kožešinou, zanechá v každém z hostů jistě nezapomenutelný zážitek.