Neuvěřitelný rozhovor se Smrtí. Kde bude mít brzy hodně práce?

V duchu se rozloučil se svými blízkými a skočil. Otevřel oči a hrozně se lekl. Co se to dělo? Nepadal! Najednou se ozval hlas, který k němu promluvil: „Nuže dobře, je to tvoje rozhodnutí! Jsem tu, abych tě převzal a doprovodil! Ještě jednou a naposledy potvrď, že to opravdu chceš.“ Stála před ním Smrt v tmavém plášti a usmívala se na něj. Vysvětlila mu, že jeho odchod nemá smysl, že jím porušuje předem stanovený plán. Svým blízkým způsobí bolest a svým vybočením změní i jejich cesty. A jakmile se na onom světě seznámí s pozadím svého života, rozhodne se pro to samé. Muž si pomyslel: „Tato bytost zná mé nejintimnější myšlenky. A ani nevypadá hrozivě, ne, působí otcovsky, něžně a dobrosrdečně, ano, přímo jako ochránce!“ Rozhodl se v životě pokračovat. A tak ho Smrt jemně snesla dolů.

Jak se spojit se Smrtí?

Tato příhoda, kterou německému spisovateli Janu van Helsingovi sdělil jeho známý, nám ukazuje postavu Smrti v mnohem příznivějším světle, než jak jsme zvyklí z pohádek. Sám van Helsing přežil dvě autonehody, které ho přivedly do její bezprostřední blízkosti. Když po této tajemné bytosti pátral, mnoho ošetřovatelů v hospicích či nemocnicích mu dosvědčilo, že ji spatřili na vlastní oči. Pověsti o „kmotřičce“ Smrti, která patří k životu jako naši příbuzní, nás provází od nepaměti. Postava s kosou nepřichází jenom vyzvednout duši, ale také ji varovat. Stojí třeba na silnici, jako by tím chtěla říct: „Vyhněte se tomuto místu.“ A opravdu, brzy tam dojde k smrtelné nehodě. Van Helsing, fascinován touto bytostí, se s ní pokoušel navázat kontakt, což se mu prostřednictvím média nakonec podařilo. V prosinci roku 2004 položil Smrtce 222 otázek na nejrůznější témata.

Zubatá se nikdy nemýlí

Bytost se mu představila jako transformátor energie. Odebírá z hmoty duši a proměňuje ji, aby mohla dále existovat na vyšší úrovni. Vysvětlila, že tvoří jednu hlavní bytost, jež je rozdělena na tolik částí, kolik se jich v tělesných schránkách pohybuje na Zemi. Asi jako chobotnice, která má mnoho chapadel, ale pouze jednu hlavu. A protože je všude, může pohotově odpovědět na volání rezonance, které ji vždy vhodně přivede ke konkrétnímu člověku. Sama se raději nazývá anděl přeměny, neboť smrt neexistuje, pouze změna energie. S van Helsingem údajně kdysi uzavřela smlouvu o spolupráci v tomto životě. Říká, že pro naši kulturu nadešel čas, abychom se znovu naučili vnímat smířlivěji onen přechod, který nazýváme smrtí.

Nikdy se jí prý nestane, že by nedopatřením vyzvedla duši v nesprávný čas. Zjevuje se jako muž s kosou, protože tato podoba se mnoha lidem podvědomě spojuje s pojmem smrti.

Když smrt klepe na dveře a jak to chodí na onom světě

Anděl přeměny lidem pomáhá i tím, že je na jejich smrt předem připravuje. „Vklouznu takříkajíc trošku do člověka nebo k němu přilnu a vnuknu mu pocit touhy po duchovním domově. Probudím a stimuluji v něm pocit, že uzrál čas, aby se odpoutal. Vyvolám v něm i smutek… Nechám ho nahlížet zpět na jeho život, aby ještě jednou viděl, co zažil, a stupňuji v něm pocit touhy opustit fyzický svět.“

„Když vyberu duši z těla, odevzdám ji andělovi strážnému. Nejsme s ní však sami. Jsou zde i příbuzní, kteří jsou již v jemnosmyslovém světě…“ Poté odvede duši do „síně regenerace“, kde se uložené duše revitalizují. „V tom okamžiku duši opustím a vzdálím se. Moje úloha je splněna.“ Po ukončení regenerace většina duší touží vidět situaci rodiny a své bývalé prostředí. To je jim dovoleno.

Odpovědi „anděla přeměny“ na různé metafyzické otázky se víceméně shodují s učením jiných duchovních bytostí, jak snadno zjistíme, když si přečteme nějakou solidní knihu o channelingu nebo zajímavou knihu o spiritismu.

Fotbal nás oblbuje. Hodiny dějepisu taky

Proto se zaměříme více na to, co nám Smrt sděluje o našem světě. Na otázku „Co bys změnil, kdybys byl na Zemi?“ anděl smrti odpověděl: „Fotbalové stadiony jsou líhní agresivity, protože se tam jen křičí…“ To se ovšem týká i jiných sportů: „Podívej se, hrnou se tam tisíce lidí a nechají se ohlupovat. Stejně jako v politice i zde je téměř vše předem rozhodnuto… Nechápu lidi, kteří si stěžují na politickou garnituru. Místo toho, aby vyšli do ulic, jdou na sportovní stadiony nebo sedí před televizorem. Tomu nerozumím.“

Nelíbí se mu ani školní systém: „Zrušil bych dějepis. Odstranil bych týrání lidí biflováním se dat válek, počtů mrtvých a to, že je to má navíc naplňovat radostí… Zrušil bych rozptylování, aby lidé přemýšleli o sobě, o svém původu. Budou-li totiž přemýšlet přesně o tom, možná je znovu napadne, proč na této planetě jsou. Většina lidí to ani neví.“

Svěží sekáč, co se nezakecá

Mrazivě a zároveň velice aktuálně zní předpověď Smrtky o tom, jak skončí snaha o multikulturalismus, jehož nefunkčnost již dnes otevřeně přiznávají i ti, kdo jej dříve prosazovali:

„Snahy a očekávání těch, kteří usilují o sblížení různých národů, jsou jistě myšleny dobře, ale ztroskotají. Nepodaří se to, protože je to jako míchat vodu s olejem… Znovu a znovu se budou oddělovat. Podobně je to s různými lidskými národy — nepatří k sobě a nikdy k sobě patřit nebudou. Znám budoucnost planety a vím, že lidé se nepoučí. Proto opět dojde k válce, k mnohým válkám mezi různými rasami Země…. Ve vaší zemi (Německo) začnou války nejprve ve městech s těmi, kteří nepocházejí z vaší země. To bude začátek. A půjde do tuhého. A já se budu usilovně činit…“

I odpověď na otázku, jak smrťák vidí budoucnost lidstva, řekněme, v následujících 30 letech, zní docela děsivě: „Přijdou záplavy, zemětřesení, ničivé katastrofy. Zemí se proženou vichřice, nejen ty větrné, ale i elektrické. Objeví se nemoci podobné AIDS, jaké svět ještě neviděl, a budou kosit lidi. A přijde toho ještě mnohem více. Od zvířat dostanete zpět to, co jste jim způsobili. Nebudete moci jíst maso, protože vám z něj bude špatně. Obecně bude narůstat tendence dobrovolného odchodu ze života. I kvůli depresím budou mít mnozí pocit, že se zde již déle neudrží. Sopky začnou soptit, voda se bude vylévat z koryt, věže se bortit a budou padat letadla. To, co člověku zlomí vaz, je technika. Je to cesta do chaosu, Mnozí budou naříkat, mnozí trpět, ale jen proto, že nevidí, že je zde vývoj.“

Smrt není zlá

Nabízí nám Helsingova kniha snůšku nesmyslů, nebo jedinečnou příležitost dozvědět se pravdu o tématu, které nás fascinuje už ze své podstaty? O tom se jednou budeme moci přesvědčit sami. O smrti totiž s naprostou jistotou víme, že dřív nebo později navštíví každého z nás. A jak nám údajně sama sděluje, bát se jí opravdu nemusíme. Člověk by se měl bát jen vlastní temnoty a chránit se pouze před vlastní nezodpovědností.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Fascinovalo ho peklo, vymyslel „marxismus“ a chtěl zničit starý svět rodiny