Nostalgie z mládí. Walkman byl snem dospívajících, sehnat ho ale byla noční můra rodičů
Také si na něj pamatujete? Walkman prostě chtěl mít každý - dnes bychom řekli teenager - tehdy dospívající mladý člověk, “puberťák”. Poslouchat písničky venku, dokonce ve sluchátkách, to už byl důkaz absolutní volnosti. Ostatně zahrál si i v památné scéně ve filmu Pupendo - repráky hier, dráty hier, kazeťák hier. Kdo by zapomněl!
První walkman spatřil světlo světa v Japonsku. Společnost Sony ho začala prodávat už v roce 1979, tehdy jsme si o něm v socialistickém Československu mohli nechat jen zdát - ostatně jako i mnozí lidé v západních zemích. U nás byl nedostupný z mnoha důvodů, jako byla uzavřenost trhu hlavně pro obchod s některými státy, na západě zase pro jeho tehdy vysokou cenu. Šlo přece o novinku, která od základů měnila možnosti poslouchání hudby. Už žádné sezení doma u magnetofonu nebo gramofonu. S walkmanem bylo možné běhat po parku a poslouchat oblíbeného zpěváka. Do té doby nevídané a neslýchané.
Jak se bude jmenovat a jak bude vypadat?
Značka walkman byla původně určena jen pro Japonsko a samotní výrobci ho chtěli ve světě prodávat pod jinými názvy. Ve hře byla třeba taková označení, jako je Freestyle, Soundabout a další. Nic z toho se ale nakonec neujalo, a tak zůstalo celosvětově u označení walkman. První varianty tohoto přenosného přehrávače byly poměrně rozměrné, a tak výrobci přišli s dalším nápadem. “Vykuchali” v té době již mnohem menší a lehčí diktafon a místo nahrávacího zařízení do něj umístili to přehrávací. Walkman pro poměrně pohodlné použití byl na světě!
Československý walkman
Je ale pravda, že na tehdejší dobu se i v Československu poměrně brzy našel výrobce tohoto světového fenoménu, firma Tesla. První zdejší walkmany se tak začaly prodávat už pět let před listopadovou revolucí a mít jeden takový bylo snem většiny mladých lidí. Dlužno podotknout, že snem většinou nedosažitelným. Jestliže se stály fronty na pračky, vysavače nebo mixéry a lidé čekali, jestli se na ně po dlouhé době trpělivosti ještě nějaké zboží dostane, taková novinka pro zábavu byla opravdu nedostatkovým zbožím. Mnozí rodiče tak organizovali na dnešní dobu nepředstavitelné akce ve snaze udělat svému potomkovi radost pod stromečkem. Výhodu samozřejmě měli ti, kteří se znali s prodavači nebo ještě lépe s vedoucím v elektru.
Velký, těžký, ale kvalitní
I když byl první českolovenský walkman oproti svému japonskému vzoru poměrně velký a těžký, nedaly se mu mnohé kvality rozhodně upřít. Skutečně kvalitní zvuk a možnost zapojení dokonce dvojích (!) sluchátek byl opravdový luxus. Nevýhodou byl na energii náročný provoz a posluchač tak s sebou stále nosil náhradní tužkové baterie - ty dobíjecí se koupit nedaly a walkman svoje čtyři “tužkovky” spotřeboval poměrně rychle. Určitě to ale nikomu nevadilo. Chodit venku s walkmanem - ten pocit přebil jakékoliv nepohodlí.
Dráty? Kdo by je chtěl?
A jak posloucháme venku hudbu dnes? Patrně z chytrého mobilního telefonu, spojeného přes bluetooth se sluchátky, aby nám nepřekážely při pohybu “dráty”. Do paměti takového telefonu se vejde pro běžný poslech tolik hudby, že se opravdu nemusíme omezovat na několik stále dokola pouštěných písniček. Magnetofonová páska se nezamotá, kazetu už nepřemotáváme navlečenou na obyčejné tužce. Všechno je malé, chytré, dotykové. Co jsou to tužkové baterie, si vlastně ani v této souvislosti pamatovat nemusíme. Smartphony mají i malé děti. Je prostě jiná doba - ale upřímně, když najdete doma ve skříni založený starý walkman, nedostanete chuť si ho zase na chvíli pustit?
KAM DÁL: Skutečné zločiny, které inspirovaly filmy. Vraždící Joker v kině a reálný Vřískot s nožem.
