Odborníci našli neznámý svět kilometry pod řekou Amazonkou. Rozbory je zcela uzemnily
Něco takového se nepodaří každý den, podobné objevy dokážou rozbrečet štěstím i zkušené profesionály. Navíc v tomto případě pomohla náhoda, když ropná společnost Petrobras vyrvala ze země stovky svých starých vrtů. Pod nimi se objevil nový svět, o kterém neměl nikdo ani tušení.
Čtyři kilometry pod řekou Amazonkou našli odborníci něco neuvěřitelného – obrovskou vodní plochu, která mohla velikostí Amazonce směle konkurovat, navíc byla mnohem širší. Řeka Hamza, jak ji brazilská národní observatoř neoficiálně pojmenovala, funguje jako dokonalá nádrž pro celý region.
Přitom by možná zůstala navždy utajena, nebýt ropné společnosti Petrobras, která ze země vyrvala stovky svých vrtů ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Vědci zůstali jako opaření, když pod nimi spatřili monstrózní vodní cestu. Pojmenována byla po vedoucím tohoto týmu výzkumníků.
Je pomalejší než šnek
Hamza začíná pod Andami v oblasti Acre a vine se do povodí Solimões, Amazonas a Marajó, než nepozorovaně sklouzne do Atlantského oceánu. Řeka Amazonka se pohybuje rychlostí kolem 5 metrů za sekundu. Pro srovnání, velmi pomalu tekoucí Hamza se pohybuje rychlostí 1 milimetr za hodinu, jak napsal The Guardian. Což mimo jiné znamená, že „řekou“ ji můžeme nazývat jen tak „mezi řečí“, oficiálně se jí nikdy nestane. Zkrátka teče příliš pomalu.
Kdybychom se tedy chtěli bavit o oficiálním pojmenování, Hamze by slušel „obrovský drenážní systém“, který prochází porézní skálou a je opravdu velmi slaný. Mimochodem, Hamza teče stejným směrem jako Amazonka, od západu na východ, jen je o něco kratší.
Další pozoruhodné přírodní úkazy
V čem se ale od Amazonky liší, to je její šířka, je totiž asi 100krát větší. Hamza přitom není jedinou zvláštní vodní plochou v regionu. Na jiném místě v Amazonii najdeme vroucí vody. Řeka Shanay-timpishka – což znamená „vařená slunečním zářením“ – je pozoruhodně obrovská, vezmeme-li v úvahu, že v této oblasti nejsou žádné sopky, bublající kotle roztavené horniny, které obvykle dávají vzniknout horkým pramenům a nebezpečným „přírodním vířivkám“.
Horká voda zde teče 6,24 kilometru za hodinu, s průměrnou teplotou 86 °C, což vyžaduje obrovské množství energie. Chemické analýzy naznačují, že padáním se zahřívá jako déšť, který následně vybublává z geotermální energie Země.
Pak tu samozřejmě máme samotnou Amazonku, která vlastně teče pozpátku. Dělá to už desítky milionů let, ale věděli jste, že někdy řeky přechodně změní směr? A důsledky toho mohou být smrtelné.
Zdroje: iflscience.com, theguardian.com, library.seg.org
KAM DÁL: Prokletý most, ze kterého psi páchají sebevraždu. Zvířata se dobrovolně roztříští o skálu.
