Odolnější pšenice: V Olomouci přišli s objevem, který může nakrmit miliony lidí
Šlechtění kvalitnějších a odolnějších odrůd pšenice v budoucnu usnadní výzkum jejích planých předchůdců. Vědcům z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR se po dvouletém bádání podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice - trávy mnohoštětu. Pšenice díky tomu bude moci být obohacena o vzácné geny divokého příbuzného, které zvýší její odolnost.
Výzkum, na kterém se podílel maďarský vědec István Molnár, může podle vedoucího olomoucké laboratoře Jaroslava Doležela znamenat průlom v klasickém šlechtění pšenice. Umožní totiž cíleně využívat určité geny jejího planě rostoucího druhu s důležitými vlastnostmi, které moderní odrůdy ztratily během mnoha let šlechtění. Mimo jiné to znamená, že pšenici bude možné pěstovat v místech, kde to dnes není možné, což je naděje pro lidi, kteří dnes trpí hlady.
Geny přenesou křížením
"Snažíme se přispět ke šlechtění odrůd, které budou odolnější a jejichž pěstování bude vyžadovat méně chemikálií. Pokud plané druhy chtěly přežít, musely se o sebe umět postarat. Právě tyto vlastnosti chceme do pšenice vrátit," uvedl Doležel. Geny s požadovanými vlastnostmi mohou být do pšenice přeneseny přirozenou cestou, tedy běžným křížením.
Divocí příbuzní pšenice mají podle Doležela obrovskou zásobárnu genů, které ovlivňují například rezistenci rostliny vůči některým chorobám, odolnost vůči suchu nebo zasolení půdy. Jiné geny odpovídají za obsah zdraví prospěšných látek, například vlákniny, betaglukanů a antioxidantů.
Znalosti pomohou křížení
Díky unikátním metodám používaným pouze v olomoucké laboratoři se kromě sestavení genetické mapy podařilo také rozdělit složitou dědičnou informaci mnohoštětu na malé části, takzvané chromozomy, a přečíst tak poprvé jeho dědičnou informaci. Tyto znalosti umožní lépe využít nejnovější molekulárně biologické metody genového inženýrství ve šlechtění pšenice.
Olomoucká laboratoř je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, v němž pracují desítky vědců z několika zemí. CRH bylo v Olomouci otevřeno v roce 2013. Vybudování moderního vědeckého pracoviště stálo 808 milionů korun, přičemž investiční náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Na projektu se podílejí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.
