Pičín, Řitka nebo Brambory. Najdete i svůj název obce a víte, proč je právě takový?
Český jazyk je úžasný. A naši prapředkové byli velmi škodolibí. Kombinace, díky které je při pojmenování sousední obce mohlo inspirovat všechno možné. Klidně i slabošství, loupeže nebo třeba nemoc. U řady názvů dnes nikoho ani nenapadne, že vznikly i jako hanlivé označení.
Česká nátura umí být pořádně zlomyslná a platí to už dlouho. Své o tom vědí i obyvatelé desítek českých obcí. Ty totiž dostaly prapodivná jména od svých škodolibých sousedů a bohužel pro ně jim zůstala až dodnes.
Třeba takové Vševily. Na první pohled by vás určitě nenapadlo, že v této vsi prý bydleli jen samí blázni. Slovo "vila" totiž znamenalo ve středověku blázen nebo také šašek. Lépe na tom nebyla ani sousední ves, která zase dostala název Pročevily, přičemž slovo "proč" mělo význam jako "další" či "ostatní".
Češi měli o zábavu postaráno
Nedaleko Prahy se nachází obec s vtipným názvem Řitka. Pokud přemýšlíte, jakým způsobem tento název vznikl, tak ano, svádí to k názoru, že to mělo něco společného s řitním otvorem. Faktem ale je, že to našimi předky nemuselo být takto vnímáno. Mohlo se totiž jednat o obrazné pojmenování terénu, který tak trochu připomínal zadní část těla.
Jeden z badatelů, Antonín Profous, který v první polovině 20. století věnoval svůj čas zkoumání původů hned 15 500 jmen českých měst, obcí a jejich částí, nabízí také velmi zajímavé výklady. Třeba u obce Kostrčany vidí možný význam ve slově "kostřec" neboli kostrč, tudíž posledního dílu hřbetnice čili páteře. Jedná se tudíž o ves lidí, kteří bydlí u kostrce neboli u řiti.
Když se podíváme do oblasti středočeského Kutnohorska, i tam se najde pár velmi vtipných názvů obcí. Třeba takové Vrdy opět svádí k tomu hledat význam v rámci lidského těla. Mohlo se jednat o ves vrdů, což jsou lidé, kteří mají problémy s koktáním. Nedaleko se nachází další obec se zajímavým názvem Krchleby. Místní obyvatelé tu nejspíše měli lebku na levou (krchou) stranu. Ale také se tak mohli nazývat i ti, kteří pěkně stranou potají něco kují.
O moc lépe na tom nejsou ani obyvatelé obce Podveky. Ves totiž podle názvu vykresluje své obyvatele jako ty, co se schovávají, pohazují nebo ztrácejí životní sílu či život. Šlo tak v zásadě o ves slabochů či zoufalců.
Žena roli nehraje
Na Kutnohorsku je také obec Močovice. Dříve to tak byla ves lidí Močových. Toto jméno bylo obměnou osobního jména Motz, které vzniklo ze jména Matz, což bylo lichotné pojmenování pro osoby, kteří se jmenovali Mathias.
Notoricky známá obec Pičín evokuje ve svém názvu ledacos. Základem jména ale není hanlivé označení ženského pohlavního orgánu, jak by možná na první pohled mohlo vypadat. Naopak je jím osobní jméno Pieka neboli Píka. To byl pravděpodobně muž, který ves založil. Ve středověku měly osoby často jen jedno jméno, ne dvě.
Moravany či Osvětimany
Vsi získávaly jména také podle toho, odkud lidé do konkrétního místa přišli. Moravany byla tedy ves lidí příchozích z Moravy a třeba takové Osvětimany lidí z Osvětimi. Do této skupiny vesnic patří trochu překvapivě i Brambory. Ta byla založena kolem roku 1393 nedaleko Čáslavi. V tomto případě se dnešní název vsi vyvinul několika změnami z německého jména Brandeburg. Češi tohoto jména používali od počátku v množném čísle a označovali jím přistěhovalce z Braniborska, tedy části Německa, která se nachází v okolí hlavního města Berlína.
Podobným způsobem vznikl i název Litoměřic, což byla ves lidí Lutomírových. Tady se zase jednalo o vytvoření názvu na základě rodového původu jejích obyvatelů a majitelů. To je třeba také příklad Benešova, Benešův dvůr či také Hlízov. Jména také vznikala podle terénních útvarů jako Chlumec či Hůrka, podle vodstva zase Bystřice, klimatických podmínek Větrov nebo podle výskytů rostlin jako Jablonec.
Zdroje: Český rozhlas, Česká televize, chytrous.cz, czso.cz, cestovinky.cz
KAM DÁL: Muž zakopl o třpytivou krtinu a našel neuvěřitelný poklad. Proč si Říman na jeho pozemku ukryl výplatu za dva roky práce?
