Podívejte se, jak bydlí Donald Trump. Z ruiny na Floridě udělal druhý Bílý dům
Sídlo prezidenta Trumpa na Floridě bude opět jedním z nejstřeženějších objektů v USA. Trump svůj golfový klub Mar-a-Lago zbožňuje, bral tam dokonce i státní návštěvy. Jak ale k luxusnímu resortu tehdejší bohatý podnikatel přišel? Přečtěte si o historii slavného místa, které díky „péči“ americké vlády málem zaniklo, ale teď je často doslova centrem dění v Americe.
Když se člověk podívá na sídlo Mar-a-Lago, je vcelku jasné, co na ní Donalda Trumpa tak přitahuje. Luxus, golf a exkluzivní poloha na pláži v Palm Beach, tohle je prostě ztělesněný americký sen. Ne vždy tomu tak bylo a možná vás překvapí, že Donald Trump nádhernou nemovitost koupil prakticky za pakatel ve velmi zanedbaném stavu.
Kdo kdy viděl, aby prezident Spojených států sídlil na Floridě, a ne ve Washingtonu D.C.? Donald Trump to prakticky zavedl. V honosném sídle v Palm Beach byl ve svém minulém funkčním období extrémně často a americká média ho vyčíslila na astronomické částky. Jedna návštěva, kterých Trump za funkční období udělal přes sto, stála podle New York Times daňové poplatníky přes tři miliony dolarů, tedy v přepočtu 82 milionů korun.
Sídlo bohatých dědiců
Obří vila v typickém jižanském stylu s věží už tu stojí skoro sto let. Nechala ji postavit Marjorie Merriweather Post, dcera amerického podnikatele a inovátora Charlese Williama Posta, který byl vlastníkem obřího podniku na výrobu cereálií. Marjorie však po svém otci nezdědila podnikavého ducha, sama se považovala za socialistku a filantropku. Proslula třeba obřími sbírkami ruského umění z imperiální éry. Stavba sídla na osmihektarovém pozemku začala v roce 1923 a podílelo se na ní 600 dělníků.
Mělo to být hlavně místo pro rekreaci. Budova má 114 místností a kvůli bezpečnosti při hurikánech je ukotvena železobetonem ke korálovému útesu, který je pod ní. Stěny jsou postaveny z dorianského kamene přivezeného z italského Janova a z černého a bílého mramoru z blízké Kuby. Stavitelé použili také 36 tisíc španělských dlaždic, z nichž některé údajně pocházejí až z 15. století.
Mělo to být sídlo prezidentů
Marjorie Post tu (jako každý správný socialista) pořádala extravagantní večírky a filantropické akce. Větší slávy se ale sídlo za jejího života nedočkalo. Než filantropka v roce 1971 zemřela, odkázala Mar-a-Lago americké vládě a navrhla jej jako sídlo budoucích prezidentů. Vláda o tom skutečně chvilku uvažovala, ale kvůli vysokým nákladům jej nakonec po deseti letech chátrání vrátila nadaci rodiny Postů.
Donald Trump a klub boháčů
V roce 1985 na nádhernou, i když poměrně zanedbanou rezidenci narazil bohatý podnikatel Donald Trump a koupil ji za 10 milionů dolarů. Pak rozjel svůj podnikatelský plán a Mar-a-Lago se stal elitním klubem pro velmi majetné obyvatele Floridy. Maximum je 500 členů, členský poplatek se šplhá na 200 tisíc dolarů a roční příspěvek klubu na 15 tisíc. Je tu vše – lázně, fitness centrum, bazén i pláž. Z nabízených sportů je tu golf, kroket a tenis. Prostě ráj na zemi pro bohaté.
Návštěvy světových státníků
Trump to tu miluje. Svou tehdejší manželku Ivanu pověřil vedením firmy, která se o resort starala. Po její smrti ji tu nechal dokonce pohřbít. Velké důležitosti pak rezidence nabrala při Trumpově prvním prezidentském období, kdy sem pozval na víkend japonského premiéra Šinzó Abeho či čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. O nemovitosti několikrát referoval jako o jižním či zimním Bílém domě. Dá se očekávat, že i v tomto období se bude snažit, aby ve svém sídle trávil co nejvíce času. Ve Washingtonu D.C. dobře, na Floridě nejlíp, dalo by se parafrázovat známé české přísloví.
KAM DÁL: Válka mocných žen. Hvězda TikToku Schillerová chce odstranit „drzou“ Pekarovou
