Prasečí červ s rty Micka Jaggera je evoluční senzací. Vytváří modré světlo a hází „soply“
Bizarní červ, který vypadá jako zadek prasete z jedné strany a jako rty Micka Jaggera z druhé, může být zásadním milníkem v evoluci. Proč je tak úžasný? Tento červ velikosti lískového oříšku je totiž tak zvláštní, že odborníci nevěděli, jak ho kategorizovat, když ho v roce 2001 poprvé zkoumali v centru Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI).
„Okamžitě mě zaujalo to zvláštní stvoření, které z jedné strany vypadalo jako zadek prasete a z druhé jako rty Micka Jaggera. Byla to larva, která vyrostla do desetinásobku normální velikosti, nebo něco úplně nového,“ řekla Karen Osborn, výzkumná zooložka ze Smithsonian’s National Museum of Natural History a pomocná vědkyně v MBARI.
Stále je to velká záhada
Právě ona dostala zvíře v malé skleničce označené nápisem „temná skvrna“. Měla za úkol zjistit, o co jde. Druh byl odebrán z mezopelagické zóny – oblasti mezi 200 až 1 000 metry – kalifornského zálivu Monterey Bay. Červ byl oficiálně popsán v roce 2007. Stvoření, které vědce mátlo, vypadalo jako velká larva chaetopterida, což je druh štětinového červa.
DNA následně potvrdilo, že opravdu do této rodiny patří. „Chaetopteridy jsou pergamenoví červi, kterým se tak říká, protože vytvářejí papírové trubičky připevněné k mořskému dnu,“ řekla Osborn. Ale na rozdíl od svých trubkovitých bratranců, kteří volně plavou pouze v larválním stádiu, tento červ pluje oceánem a využívá svou balonovou střední část ke vztlaku. Odborníci se domnívají, že sebraní červi byli dospělí, ale nejsou si zcela jisti, protože vzorky také vykazují některé rysy charakteristické pro larvy.
Jedí částečky mrtvých zvířat
Červi neměli žádné zjevné pohlavní orgány, což naznačuje, že byli v mladších fázích života, ale byli pětkrát až desetkrát větší než jakékoli jiné známé larvy chaetopterid. Po umístění do nádrže s možností usadit se na sedimentu na dně stále plavali, což naznačuje, že toto stanoviště v žádné fázi svého života nepotřebují.
To vedlo vědce k názoru, že prasečí červi jsou uprostřed „evolučního skoku“ a opouštějí mořské dno pro nomádský životní styl ve vodním sloupci. Transport živých vzorků zpět do výzkumné lodi umožnil vědcům dozvědět se více o tomto bizarním malém tvorovi. Jeho tělo například vytváří modré světlo a produkuje zelený, bioluminiscenční sliz, snad aby odradilo predátory.
„Noví“ červi jedí mořský sníh – drobné částečky mrtvých zvířat, výkaly a další organickou hmotu. Jak „sníh“ padá směrem k mořskému dnu, červ „vyhazuje síť soplů“, aby ho zachytil. Zvíře bude podrobeno dalšímu bádání. Už dnes je ale jisté, že se odborníkům povedl velký objev.
Zdroje: livescience.com, archive.ph, twitter.com, mbari.org
KAM DÁL: Aspirin snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. Jde o desítky procent, říká docent Tachecí.
