Pravda, co zabolí. Říct dětem, že Ježíšek neexistuje, není vůbec jednoduché
V dospělosti se může stát, že poctivá vánoční atmosféra poněkud vyprchá a magické kouzlo ztrácí na lesku. S dětmi se však všechno vrací zpět. Očekávání v očích, nedočkavost a čistá radost z toho, co jim zase Ježíšek přinese pod stromeček, má však jeden velký háček. Jednoho dne je potřeba jim sdělit pravdu. Jak se zachovat v takové chvíli?
Vánoce jsou čas zázraků, moment v roce, který vyčnívá nad ostatními. Ať už z náboženského, nebo pohanského hlediska. Slunovrat či narození Ježíše Krista vyústilo v oblíbenou tradici, kterou prožíváme v rodinném kruhu u krásně ozdobeného stromečku a pochutnáváme si na těch nejoblíbenějších pochutinách.
Vrcholem jsou pak dárky, které pod stromeček přece každý rok nosí Ježíšek. Jak může malé batole utáhnout horské kolo či obrovskou plazmovou televizi? I to jsou otázky, které rodiče jednou čekají, když už slepá víra v krásnou tradici bude dětičkám podezřelá. Jak z této šlamastiky vyjít se ctí?
Dětství v čudu
Lež má krátké nohy a čím starší děti jsou, tím všímavější je jejich pozornost. Zamčená skříň, kam nikdo nesmí, nebo utíkání od tématu, když se málem někdo prořekne u oběda či večeře. Momentů, kdy je víra v Ježíška ohrožena, je celá řada. Sdělit pravdu je tak neodvratné, aby se eliminoval co největší šok.
Je velmi těžké rozhodnout, kdy tuto upřímnou víru v nadpřirozenou bytost pošlapat pravdou. Otázkou také zůstává, jakým způsobem vyložit karty na stůl. Ruku na srdce, ono už se o tom vždycky šušká ve školce mezi dětmi.
Stačí si vzpomenout na vlastní dětství, kdy se z Ježíška stal tatínek s maminkou, kteří dárky nakupují v obchodech. Být pragmatický se však na Vánoce rozhodně nehodí. Ne ve chvíli, kdy jsou v hlavní roli děti. Jak se tedy tohoto důležitého úkolu zhostit?
Čekat na kamarády?
Asi nejjednodušší způsob, jak podobně osudovou informaci svým nejmilovanějším dětem sdělit, je neříkat nic. Oni už se to přece jenom nějak dozvědí. Buď od kamarádů, nebo ve chvíli nekontrolované konverzace. Pravděpodobně někdy odhalí skrýš s dárky a roztomilá naivita se definitivně rozplyne.
V tomto případě budete pravděpodobně na malinkou chvilku v očích dětí lháři, ale to přejde, vždycky to přejde. Důležité je krotit drtivý dopad této pravdy. Ten nejlepší způsob, jak dětem navrátit víru v zázraky, se skrývá v pravdě. Nechápete?
Příběhy plné zázraků
Ten nejlepší způsob, jak se ve chvíli pochyb a odhalení pravdy zachovat, je vlastně velmi jednoduchý. Stačí říct, jak vlastně vznikla vánoční tradice, co doopravdy znamená a kde jsou její kořeny. Narození Ježíše Krista je přece z principu zázračná událost a nemusíte být zrovna poctivým křesťanem.
Vánoce jsou také o úžasných příbězích a pohádkách, které často dojmou i dospělé. Proč? Je v nich totiž obsažen boj dobra a zla, momentů, kdy se člověk stává lepším a milujícím. O to jde, nikoli o to, kdo nosí každý rok dárky pod stromeček.
Vánoce mají i svůj přírodní podtext, kdy šlo spíše o oslavu slunovratu, návrat teplých dní a blížících se lepších podmínek pro zemědělskou úrodu. Když tedy dítěti sdělit pravdu, tak se vším všudy. Vyprávějte příběhy, vysvětlujte symboly a nezapomínejte, kde je pravá podstata Vánoc, a předejte toto poselství zase o generaci dál!
