Proč jsme se ještě nesetkali s mimozemšťany? Ruský fyzik na to přišel a mluví o vyhlazení
Otázka „Kde všichni jsou?“ je jádrem Fermiho paradoxu. Protože pokud není život na planetě Zemi nijak zvlášť jedinečný, kde jsou zelení mužíčci (či cokoli jiného)? Záhada nedá spát odborníkům ani konspiračním teoretikům po celé planetě.
V minulých desetiletích bylo vyřčeno mnoho „jasných vysvětlení“, proč máme být ve vesmíru sami. Ani jedno z nich však nebylo zcela přesvědčivé. I proto si lidé stále lámou hlavu, jestli už mezi námi mimozemšťané byli, případně kdy tak učiní.
Lidstvo je jako mravenci?
Ruský fyzik Alexander Berezin z Národní výzkumné univerzity elektronických technologií (MIET) má ovšem jiný přístup k řešení Fermiho paradoxu. Myslí si, že jakmile civilizace dosáhne schopnosti pohybovat se mezi hvězdami, nevyhnutelně vyhladí všechno živé, co jí přijde do cesty.
Rus prvoplánově nepředpokládá nutně zlou mimozemskou rasu. Jednoduše si nás nemusí nejprve všimnout a navíc jejich exponenciální expanze napříč galaxií pro ně může být důležitější než to, co by se stalo nám. „Jednoduše nás minou. Stejně jako mravenci zboří mraveniště, aby si postavili jiné jinde, protože jim chybí motivace to původní chránit a zvelebovat. Cestou ale mohou projít kolem jiných mravenčích populací bez povšimnutí. Nebo také ne a pak své konkurenty zlikvidují.“
První dovnitř, poslední ven
Docela strašidelná představa, pokud bychom se jako lidstvo na chvíli převtělili do role mravenců, na které útočí silnější sousedi. Berezin nabízí ale ještě jeden možný důvod, proč jsme stále tady – zkrátka nejsme mravenci a místo toho, abychom byli oběti, jsme předurčení stát se ničiteli bezpočtu jiných civilizací.
„Za předpokladu, že výše uvedená hypotéza je správná, co to znamená pro naši budoucnost? Jediným vysvětlením je vyvolání antropického principu. Jsme první, kdo dorazí do mezihvězdné fáze. A s největší pravděpodobností budeme poslední, kdo odejde,“ vysvětlil ruský odborník.
Netušíme, co se děje dál
Berezinovo řešení paradoxu vychází z několika předpokladů. Například naše definice života závisí na sedmi parametrech, ale pro Berezina je důležitý pouze jeden: růst, což je tlak na expanzi z původní planety. A pokud se tlak na expanzi stane dominantní silou, nekompromisně pošlape jakýkoli jiný existující život ve vesmíru. Kolonialismus a kapitalismus jsou dva historické příklady.
Takže, o tohle jde? Musíme tam buď jít a dobýt, nebo být zničeni? Berezin doufá, že se mýlí. Další jeho myšlenkou je, že život můžeme najít jen relativně blízko naší planety a nemáme ani tušení, co se děje tam, kam naše „oko“ nedohlédne.
Zdroje: redakce, iflscience.com, Instagram
KAM DÁL: Důkazy o mimozemšťanech? Někteří lidé ukazují na obří čárové kódy.
