Štědrovečerní večeře na pražské náplavce. Tradiční je kapr a může být i řízek
Nenápadný dřevěný domek, kde se ukrývá rybí hospůdka, zažil za dobu své více než sedmdesátileté existence ledacos. Vyřádila se na něm příroda a člověk zde také zanechal své stopy. Hlavní ale je, že tu výtečně vaří a čepují dobré pivo.
V bezprostřední blízkosti Vltavy mezi Palackého a Jiráskovým mostem v Praze mohou kolemjdoucí navštívit malebnou rybí restauraci Vltava. Rodilí Pražáci berou tuto perlu jako neoddělitelnou součást svého života a třeba i zpříjemnění večera.
Štědrovečerní večeře pro všechny
Snad nejvíc narvaná je restaurace Vltava o Štědrém dni. Otevřeno je sice jen do čtyř hodin, ale kuchař ani číšník se na chvilku nezastaví. Podává se tradiční rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Šedesát litrů polévky zmizí jako nic. „Lidi si zvykli na náplavku chodit v každém ročním období. Stačí, když trošku vysvitne slunce. A nejsou to zdaleka jen turisté a kolaři, ale i Pražané. Například jeden náš stálý host jezdí denně z Hodkoviček,“ vysvětluje majitel René Soukup, jak se dočteme v knize od Blanky Kovaříkové Retro příběhy.
Tenkrát bylo u řeky dobře
Nápad na pobřežní restauraci uzrál v hlavě Jana Soukupa v roce 1945, tehdy pracoval jako šéfkuchař kuchyně Pražské paroplavební společnosti. Chtěl se zařídit pro sebe, a tak začal budovat nový podnik. Dřevěnou stavbu postavil s pomocí jednoho zedníka a jednoho tesaře a ještě ten samý rok hospodu otevřel pro veřejnost. Z pana Soukupa se stal výčepní, jeho manželka Kristina vařila a syn Jan obsluhoval hosty jako číšník. „Babička vyprávěla, že nejvíc na odbyt šli smažení kapři, připravovala až 300 porcí denně,“ vypráví René Soukup.
Znárodnění a co bylo dál
V 50. letech se museli Soukupovi jako mnozí rozloučit se svojí firmou, ze které se stala státní hospoda. Pan Soukup měl nakonec štěstí v neštěstí, že přišel pouze o majetek a nešel sedět. Dokonce dostal pěkné místo vedoucího restaurace v Krči na Borovém. „Vyrůstali jsme s bráchou na sídlišti a táta nám nikdy o rodinném podniku na náplavce ani nevyprávěl. Snad nás chtěl ušetřit smutku, snad to pro něj byla třináctá komnata. Každopádně nás oba nechal vyučit v gastronomii – bratr se stal číšníkem a já kuchařem,“ vzpomíná René Soukup.
Po sametové revoluci svitla Soukupovým nová naděje, že vzkřísí hospodu, kterou získali v restituci. Radost však netrvala dlouho, protože hrozila revitalizace celé náplavky a s tím odstranění všech dočasných staveb. Naštěstí se objekt podařilo zachránit jako kulturní památku. Další potíže nastaly v roce 2002, kdy v Praze řádila tisíciletá povodeň. Hospodu poškodila v hodnotě 2 a půl milionu korun. V průběhu let 2006 až 2011 majitelům radikálně zvedla nájem Pražská paroplavba, která pronajímala pozemek, kde stojí hospoda. Společnost jim ke všemu chtěla vypovědět smlouvu. Soukupovi to dali k soudu a udělali dobře. Vyhráli a zakladatelovi vnukové René a Jan Soukupovi pečují o rodinné dědictví dodnes, jak se dočteme na encyklopedie.praha2.cz.
Restaurace Vltava dnes, stejně jako v minulosti, nabízí návštěvníkům nezapomenutelný zážitek, a to i o Štědrém večeru, kdy se tradiční české pokrmy spojují s moderním pojetím gastronomie. Štědrovečerní večeře v restauraci Vltava je zážitkem, který vám zaručeně zlepší náladu a vytvoří nezapomenutelné vzpomínky.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Hradešický uherák. Oblíbený vánoční dárek pro chlapy.
