Švédské kladivo na ruské okupanty: Bojové vozidlo pěchoty CV90 kupuje i Česká republika
Švédsko je aktivní ve vojenské pomoci Ukrajině a kromě protitankových střel nebo dělostřeleckých systémů Archer dodává obráncům bojové vozidlo pěchoty CV90. To nakupuje ostatně i Česká republika v rámci kontraktu za 60 miliard korun, kdy jí bude postupně dodáno 246 kusů.
Švédsko zásobuje Ukrajinu bojovými vozidly pěchoty CV90, které putují na horké bojiště společně s dalším vojenským materiálem. Právě toto bojové vozidlo je jedním z nejlepších zbraňových prostředků v kategorii bojových vozidel pěchoty a ve válce na Ukrajině je vydatnou pomocí proti ruským agresorům.
Značné nároky Švédů na vozidlo
Na novém vozidlu se začalo pracovat v osmdesátých letech, kdy Švédsko potřebovalo nahradit dýchavičné pásové vozidlo Pbv 302, které už nesplňovalo dobové standardy, nicméně severská země je měla ve výzbroji až do roku 2014. Švédové kladli na nově vyvíjený stroj poměrně značné nároky, mělo být vysoce mobilní v náročném terénu při výborné ochraně posádky, mělo vynikat svou odolností a mělo uspět jak v protitankovém, tak protiletadlovém boji. Navrch mělo vynikat univerzálností, všestranností a spolehlivostí.
Vozidlo pohání dieselový osmiválcový motor Scania DSI 14 nebo DSI 16, maximální rychlost činí 70 km/h a dojezd 320 km. Co se týče zbraňové výbavy, každá z verzí má jinou úpravu ráže kanonu. Zatímco CV90 Mk I a CV90 Mk II jsou vybaveny kanonem Mk44 Bushmaster II ráže 30 mm, varianta Mk III má k dispozici kanon Bushmaster III ráže 35 mm. Nejmodernější verze je MkIV, která přináší řadu vylepšení. Věž může být integrována s kanonem Bushmaster II v ráži 30 nebo 40 mm, kanonem Bushmaster III v ráži 35 mm nebo 50 mm či 120mm kanonem Cockerill.
Vozidla míří na Ukrajinu i do České republiky
Zmíněnou verzi MkIV si pořizuje od Švédska také Česká republika, celkem se jedná o 246 vozidel v hodnotě 60 miliard korun. Stroje mají být dodány mezi lety 2026–2030. Původně bylo CV90 zařazeno do tendru na nákup nových bojových vozidel pěchoty a celkem se o zakázku ucházeli další tři uchazeči. Tendr byl však zrušen a nová ministryně obrany Jana Černochová rozhodla o tom, že se osloví přímo švédská vláda (metoda G2G – government to government), a nákup se tak znatelně urychlil.
Obrněnce dostává i Ukrajina, která již dva roky svádí boje s ruským agresorem. V lednu 2023 švédský premiér oznámil transfer 50 vozidel. V červnu 2023 byl na Ukrajině zaznamenán transport strojů na frontu, kde se zapojily do bojů proti invazní ruské armádě. Další stroje dodá kromě Švédska také Dánsko, které je rovněž provozovatelem CV90. Pro Ukrajinu je jistě v této souvislosti určitě dobrou zprávou, že vznikne se Švédskem společný podnik na jejich výrobu, v prvé fázi se počítá s produkcí 1 000 vozidel, jak už dříve oznámila náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Hana Maliarová.
Stroje čekaly na své první bojové nasazení do roku 2004. Vozidla v počtu 13 kusů se účastnila mírové mise OSN v Libérii. Norsko, které je rovněž provozovatelem strojů, je v roce 2007 poslalo do akce proti islamistickému hnutí Tálibán. Můžeme říct, že útok norských obrněnců byl místy drtivý a výsledkem byly desítky mrtvých Tálibánců.
Modernizace na pokračování
Vozidlo se navíc stále modernizuje, aby obstálo na bojišti 21. století, a vylepšení budou vtělena do následujících variant. Jako CV90MkV je označována budoucí vývojová generace tohoto vozidla, jehož vývoj kontinuálně probíhá v režii výrobce ve spolupráci se švédskou armádou. Zatím nicméně neexistuje ani oficiální požadavek švédské vládní agentury pro vyzbrojování a předpokládá se, že vývoj bude trvat minimálně do roku 2027. Osvědčená švédská značka tak má vynikající technologický potenciál i do budoucna.
Zdroj: The Drive, Defense News
KAM DÁL: Protivzdušný systém Patriot: Chrání ukrajinské nebe proti ruským útokům, hrozí však akutní nedostatek raket.
