Světový unikát: Narodilo se první dítě se třemi rodiči, další ženy na zákrok čekají
V Řecku došlo k průlomové události v oblasti umělého oplodnění. Tentot týden tam přišlo na svět zdravé dítě, které má oficiálně tři rodiče. Narodilo se totiž po umělém oplodnění, při němž bylo spermiemi otce oplodněno vajíčko dárkyně s implantovanou DNA matky.
Řečtí lékaři považují tuto metodu umělého oplodnění za průlomovou, další odborníci ale upozorňují, že jde o eticky sporný proces a že by se tato metoda měla používat výhradně v případech, kdy pomůže zabránit přenosu vážného dědičného onemocnění. V Řecku byla použita pouze kvůli zvýšení šance na úspěšné otěhotnění.
Geneticky upravené vajíčko
Chlapec se třemi rodiči se narodil v úterý 32leté ženě, která před otěhotněním absolvovala několik neúspěšných cyklů umělého oplodnění. Lékaři z řeckého pracoviště Institute of Life se proto rozhodli zvýšit její šance na početí biologického potomka genetickou úpravou darovaného vajíčka. Použili přitom metodu MST (Maternal Spindle Transfer), kdy se před oplodněním in vitro přenese komplex chromozomů z vajíčka matky do vajíčka dárkyně.
Dítě narozené tímto způsobem má genetickou informaci od třech rodičů zároveň, protože kromě jádrové DNA od otce a matky disponuje i mitochondriální DNA od dárkyně vajíčka.
"Nezadatelné právo ženy stát se matkou s pomocí vlastního genetického materiálu se stalo skutečností. Jsme velice hrdí na to, že můžeme oznámit inovaci v asistované reprodukci a jsme nyní s to umožnit ženám, u nichž oplodnění in vitro opakovaně selhalo nebo mají vzácnou mitochondriální genetickou chorobu, mít vlastního potomka," uvedl Panajotis Psathas, který řeckému pracovišti šéfuje.
Na zákrok čeká dalších osm žen
Narození zdravého dítěte je podle řeckých lékařů prvním úspěchem projektu, na němž spolupracují se španělskou klinikou Embryotools. Jeho součástí je 24 žen, přičemž osm z nich už čeká na transfer připravených embryí.
Průkopníky metody MST jsou britští lékaři, kteří loni získali svolení ji uplatnit v případech, kdy jde o to zabránit přenosu dědičné choroby z matky na dítě. Právě britští odborníci ale považují za eticky nanejvýš sporné, aby se genetická manipulace s vajíčkem používala v případech, kdy jde pouze o zvýšení šance na úspěšné oplodnění in vitro jinak zdravých žen.
"Rizika této metody ještě úplně neznáme, ale v případě léčby mitochondriálních chorob je můžeme považovat za přiměřená. V této situaci ale nikoli," komentoval řecký případ genetik Tim Child z Oxfordské univerzity.
