Ti největší podvodníci vypadají úplně jinak, než si představujeme. Svěřili byste jim na hlídání i vlastní děti
Podvodníků je kolem nás, bohužel, dost a dost. Jak je možné je poznat? Jsou samozřejmě ti internetoví, o nichž se píše stále dokola, ale lidi - zdá se - jako by tyto informace snad ani nezajímaly. Pak jsou ti velcí, o nichž se natáčí filmy. Typickým podvodníkem, o kterém se mluví jen málokdy, je ale někdo docela jiný. Důvěryhodný úředník nebo člen managementu firmy, kterému byste svěřili na hlídání i vlastní děti.
V jednom ze svých vtipných rozhovorů geniální herec Miloš Kopecký konstatoval, že “není lumpa, kterého by mu nepřišili”. A je pravda, že ztvárňoval převážně padouchy, lotry a podvodníky. Podle něj to bylo tím, že na to měl ten správný obličej. Jak ale také poznamenal, pro skutečného podvodníka by byl právě takový obličej holým neštěstím. Právě člověk, který chce páchat podvody, musí vypadat ještě věrohodněji než ten poctivý. A protože to lidé, kteří se snaží vytěžit pro sebe výhody mimo pravidla nebo dokonce mimo zákon, moc dobře vědí, často se jim podaří svoje “druhé zaměstnání” provozovat poměrně dlouho a úspěšně. Jak tedy vypadají?
Podvodníkova dobrá pověst
Základem pro úspěšnou podvodnickou praxi je podle odborníků, kteří se touto tematikou zabývají, paradoxně dobrá pověst. Takovému člověku je nejčastěji kolem padesátky, má svoje zázemí, poměrně dobré nebo nadprůměrné postavení ve firmě, kde strávil již přibližně deset let. Lidé mají pocit, že jej dobře znají, a on většinou nedělá chyby. Nadřízení si tedy nemohou stěžovat a není důvod jej zvlášť důkladně kontrolovat. Často je takový člověk také přímo členem managenentu firmy. Podle výzkumu, provedeného společností KPMG Česká republika, jde velmi často, až ve 30 % případů, o výkonného, ve 25 % o finančního a ve stejném procentu případů o obchodního ředitele společnosti.
Proč to dělají?
Samozřejmě jde o zisk a pak - příležitost zkrátka dělá zloděje, to je staré, ale stále pravdivé přísloví, které nepřestane platit tak dlouho, jak dlouho bude trvat historie lidského rodu (a když se podíváme do přírody, tak vlastně nejen toho lidského). Často jde ale také o touhu po uznání, spojenou například se splněním nebo dokonce překročením daných cílů.
Některé podvodníky si tak mohou firmy “vypěstovat” samy velkým tlakem na zaměstnance, kteří jsou nuceni k nadměrným výkonům. Pokud jich nemohou dosáhnout, sahají často ke zkreslování výsledků. V takovém případě by ale takové vedení společnosti mělo být do určité míry bráno jako spolupachatel (alespoň v morální rovině).
A potom - mnoha lidem zprátka připadá “normální”, že si pomohou, pokud mají pocit, že je k tomu příležitost. „Je překvapivé, že v českém prostředí stále přetrvává pocit, že podvádět je běžnou součástí firemní kultury, zatímco v ostatních zemích střední a východní Evropy jsou podobně jako ve světě hlavním motivem podvodů osobní finanční ambice,“ komentuje analýzu uvedené společnosti Maroš Holodňák z jejího forenzního oddělení.
Jak podvod odhalit?
Odhalit podvodníka ve vlastní firmě je pro jejího majitele vždy bolestné. Nejde jen o případnou finanční ztrátu, ale také o důvěru v lidi, které zaměstnává. Navíc je prokázáno, že podvodník má většinou na svoji činnost opravdu dost času. Podle již zmiňované studie průměrná podvodná činnost v České republice probíhá kolem šesti let. Po celou tu dobu pak takoví lidé dokáží skrývat své jednání. Je ale třeba podotknout, že jsme v tomto ohledu vysoko nad světovým průměrem.
„Indikuje to, že systém odhalování podvodů je u nás zřejmě méně efektivní než v jiných zemích,“ odhaduje Holodňák. Stejně tak je prokázáno, že zatímco ve světě si ke svému “podnikání” přibírá komplice 61 % podvodníků, u nás je to až 85 %. K odhalení podvodů pak dochází většinou jen náhodou. Prevencí je samozřejmě důsledná kontrola a firmy by také neměly nechávat rozhodování o důležitých věcech jen na jednom člověku.
Největší podvod v novodobé historii
Mnohem větší podvody, než si vůbec většina z nás dokáže představit, ale probíhají stále, jde jen o to, kdy a v jaké fázi se podaří je odhalit. Pokud mají jejich aktéři štěstí, čerpají nezasloužené “dotace” i mnoho let. O to bolestnější ale bývá pád zpět na zem.
Jedním - a v rámci republiky prozatím největším uzavřeným - případem byl daňový podvod Shahrama Abdullaha Zadeha, lékaře, který vystudoval v České republice, ve známé kauze nezdaněných pohonných hmot, kdy využíval tak zvané černé koně. Podvodem se mu a jeho komplicům podařilo připravit stát na daních přibližně o dvě miliardy korun. Ačkoliv se podvodů (a později i nezákonného ovlivňování svědků) skupina dopouštěla už v letech 2012 - 2013, definitivní rozsudek padl až v září minulého roku, kdy byl Sharam Abdullah Zadeh odsouzen k osmi letům ve vězení. Mnozí podvodníci ale zůstávají nepotrestáni a dávají tak příklad jiným, že "když se chce, všechno jde".
KAM DÁL: Valerii Kaplanové přinášela role její vychrtlá postava a vrásčitá tvář. Rum a cigarety střídala s tučným masem.
