Ukrajinská protiofenziva vázne. Mohou za to i obrovská minová pole
Ukrajinci se sice snaží zahnat Rusy na útěk, nicméně jejich protiofenziva spíše přešlapuje na místě a zatím nemá takové výsledky, jak by si prezident Volodymyr Zelenskyj představoval. Postup ukrajinských jednotek – kromě jiného – zpomaluje důsledné zaminování území ruským nepřítelem. Odstranění této smrtící nástrahy pak zabere poměrně hodně času.
Ta videa obletěla celý svět. Ukrajinský voják seskakuje z obrněného vozidla přímo na minu a zraněný volá o pomoc své spolubojovníky. Takový obrázek není v probíhající protiofenzivě bohužel pro Ukrajince ničím neobvyklým. Protiofenziva, jejímž cílem je vyčistit obsazená území od ruských uchvatitelů, dostat se na dostřel Krymu a vynutit si na Rusku jednání, zatím objektivně drhne, nebo přinejmenším postupuje pomalu, což je v rozporu s původními očekáváními, která na druhou stranu byla možná až příliš velká.
Minová pole jako nový nepřítel
Je třeba potvrdit, že z Ukrajiny se stalo největší zaminované území na světě, jak stojí ve zprávě nevládní organizace Globsec. V lednu tohoto roku prohlásil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, že polovina území je zaminovaná. Rusové nechtějí nechat nic náhodě a území, na která mají vstoupit ukrajinské jednotky, zaminovávají tak, aby co nejvíce ztížili ukrajinský postup. To se týká mimochodem i Kachovské přehrady, kterou s největší pravděpodobností zničili právě ruští okupanti.
Miny jsou rozeseté především na jižním úseku frontové linie v Záporožské oblasti, ale i v dalších místech, kde se očekává průlom ukrajinských jednotek. Ruští vojáci používají často protipěchotní miny POM-3, které jsou zvlášť účinné. Organizace Human Rights Watch vydala v březnu 2022 zprávu, že ruské jednotky ve východním Charkově rozmisťují právě tento typ min, které mohou člověka lehce usmrtit.
Ukrajinci sice mají vybavení na to, aby oblasti odminovali, nicméně jejich stroje se mohou stát předmětem ruského útoku z důvodu hlučnosti, a tak nezřídka odminovávají ručně, což přirozeně s sebou nese poměrně velká rizika a samozřejmě odčerpává drahocenný čas.
Nebezpečí pro vojáky i civilisty
Zaminovaná území zároveň představují nebezpečí nejen pro ukrajinské vojáky, ale rovněž pro civilisty. Může to výrazně omezit cestování napříč Ukrajinou, problém to znamená nepochybně i pro zemědělství, které je pro ukrajinskou ekonomiku jednou z klíčových oblastí. Rusové totiž zaminovali také zemědělská pole a cesty, a to desítkami až stovkami min. Jejich kladení je navíc snadné – a o to více smrtonosné. Během několika hodin mohou Rusové položit až tisíce min.
Zelenskyj sice tvrdí, že i přes hustě zaminované oblasti to ukrajinskou protiofenzivu nezastaví, minimálně však její zbrzdění dává okupantům čas se proti nadcházejícím útokům opevnit, případně upravit taktiku proti Ukrajincům. I kdyby Ukrajinci v ozbrojeném konfliktu s Ruskem zvítězili, což si přeje snad celý civilizovaný Západ, tak úplné odminování celého území zřejmě ani nebude možné, nebo bude přinejmenším trvat roky.
V této souvislosti se nabízí otázka, zda byl povel k protiofenzivě dán v pravý čas. Ukrajina totiž postrádá efektivní vzdušnou podporu, zatím nemá k dispozici stíhače F-16, které by výrazněji pomohly vojákům. Ukrajinské konvoje se totiž stávají poměrně snadným terčem ruských bitevních vrtulníků a letounů. Dobrou zprávou zůstává, že se Ukrajina letounů F-16 možná přece jen dočká. Nespornou výhodou pro Ukrajinu je, že zároveň s eskalací války si může „sáhnout“ na moderní výzbroj, jejíž dodání by bylo na jejím začátku ještě nemyslitelné, stejně jako například poskytnutí tanků Leopard 2, které tvoří nedílnou část ukrajinské protiofenzivy.
Zdroje: redakce, Army Recognition
KAM DÁL: Že nejde Rusko na bojišti porazit? Ale kdeže, debaklů už zažilo nespočet.