V Česku bují obchod s mákem jako drogou. Cizinci jen nevěřícně kroutí hlavou
Drobná šedomodrá semínka – v našich končinách známe mák všichni, milujeme makové buchty, koláče, mák najdeme i v mnoha dalších pokrmech. Ne ve všech státech je to ale stejné. Obyvatelé zemí v jiných částech světa a příslušníci odlišných kultur na náš zvyk pojídání máku hledí s nedůvěrou, vždyť jde o potravinu, která je u nich přísně zakázaná.
Mák je přitom plodinou, pěstovanou a využívanou lidmi již mnoho tisíc let. Znali jej už v Mezopotámii (a pravděpodobně i dříve se Středomoří). Ve druhém tisíciletí před naším letopočtem s ním již hojně obchodovali Egypťané a využíván byl i v Řecku a dalších státech.
Původně sloužil jako zdroj opia, využívaného mimo jiné jako sedativum, později se v různých vlnách jeho užívání šířilo prakticky po celém světě. Ani dnes se mu tato pověst nevyhýbá a v mnohých státech je také výroba opia hlavním důvodem pěstování máku. U nás je tomu ale jinak.
Česko jako maková velmoc
Na území našeho státu se mák dostal v devatenáctém století a svoje využití získal hlavně jako zdroj pro lisování oleje. V současné době je Česko světovým rekordmanem v pěstování máku. Před několika lety se na našem území dokonce vypěstovalo více než šedesát procent jeho světové produkce. Odborníci ale konstatují, že se jednalo o rok zcela výjimečný.
Ani v běžných letech se ale Česká republika nenechává zahanbit a z polí na našem území putuje do světa přibližně třetina veškerého využívaného máku, podobně je na tom ještě Turecko.
Zakázaná droga
Zatímco si ale Češi, stejně jako příslušníci mnohých dalších, zvláště pak slovanských národů bez problémů pochutnávají na makové náplni buchet, Singapurci, Tchaj-wanci, obyvatelé Saudské Arábie nebo Spojených arabských emirátů si o takové svačině mohou nechat jen zdát. Mák je zde zakázán hned z několika důvodů, nejčastěji jej ale tyto státy zařazují na seznam zakázaných drog. Své využití ale mák nachází jen velmi těžko i na západ od našich hranic, a to právě z obavy z obsahu návykových látek.
Podle současných výzkumů je ale jasné, že například v naší republice pěstovaný mák sice takové látky v malém množství obsahuje, jejich hodnoty ale rozhodně nedosahují nebezpečných hranic. Nicméně výzkumy potvrdily, že již po několika makových koláčích může při náhodné silniční kontrole dojít k situaci, kdy se nic netušící spořádaný otec rodiny dočká pozitivního výsledku drogového testu. Mohl by snad oponovat jedině tím, že jeho děti jsou na tom patrně stejně, ale těžko soudit, zda by mu takové prohlášení spíš nepřitížilo…
Mák, kam se podíváš
Díky snadné dostupnosti makových semínek jsou Češi také jedněmi z jeho největších spotřebitelů na světě. Podle statistik spotřebuje každý z nás přibližně 300 gramů máku ročně. Do spotřeby jsou přitom zahrnuty jak náplně buchet nebo koláčů, tak i spotřeba například na posypku bramborových šišek a dalších teplých pokrmů. Zapomínat ale nesmíme ani na housky, makovky a další běžně kupované pečivo, na jehož výrobu padne ročně mnoho tun tohoto materiálu.
"Trochu jiné" využití máku
Podobně jako v České republice zabývají se pěstováním této plodiny například v Afghánistánu. Tady se ale jedná o trochu odlišnou variantu těchto rostlin a hlavně o docela jiný účel využití máku. V této zemi je pěstován právě hlavně za účelem získání opia.
Obsah těchto látek je v Afghánském máku přibližně desetinásobně vyšší než v rostlinách, pěstovaných na středoevropských polích. Pokud by si tedy někdo chtěl podomácku drogy vyrobit, nedává mu k tomu český mák mnoho možností.
