Vědci jdou po stopě yettiho. Chlupy nalezené v Himálaji vydávají svědectví
Yetti neboli sněžný muž (genderově správně sněžný člověk) je bytost, po které pátrají lidé po staletí. Jedni přísahají, že ho viděli, jiní zpochybňují jakýkoliv náznak důkazu, který by snad mohl vést k jeho odhalení. Vědci se proto rozhodli udělat těmto dohadům konečně přítrž, a to za použití nejnovějších vědeckých metod. Na co přišli?
Pozorováním yettiho se chlubí dobrodruzi po celém světě, ale snad nikde jinde nemá tato pověst takovou tradici a silné zastání jako v Nepálu, Tibetu a Bhútánu. Tady by se měl objevovat, pokud by byla pravda všechno, co se tu o něm říká, téměř na každém kroku. Jenomže pravda bude asi trochu jiná, i když si tamní lidé ze svých cest do vysokohorských oblastí běžně domů nosí jako suvenýry yettiho chlupy. A právě ty se nyní stávají předmětem vědeckého zkoumání. Moderní metody a možnosti analýzy DNA mohou z takových vzorků jednoznačně určit, zda se skutečně jedná o bájného tvora, nebo něco docela obyčejného.
Medvědi a psi
Odborníci se tedy pustili do zkoumání dodaných vzorků, ale jejich hrdé majitele bohužel příliš nepotěšili. Ve většině případů totiž určili, že srst původně pokrývala pokožku medvědů nebo divokých psů. Ani takové zjištění ale vůbec není bez zajímavosti a vede k dalším úvahám. Ty směřují k myšlence, že vysokohorské podmínky v Himálaji mohly umožnit vývoj mírně odlišné linie medvěda. Jeho podoba pak mohla dát vzniknout tak neobvykle rozšířené legendě.
Co je na fotografii?
Mezi nejpádnější důkazy přítomnosti zvláštního tvora ve zmiňované oblasti patří dokumentární fotografie obřích stop, jež ve sněhu zanechal podle všeho právě tvor známý jako yetti, ať už jde ve skutečnosti o cokoliv. Pořídil je horolezec Eric Shipron při své expedici na Mount Everest v roce 1951. Samozřejmě se hned začalo hovořit o humanoidním tvorovi, protože se zdálo, že jde jen o otisky nohou, tedy zadních tlap. Šlo o zcela nový druh neznámého tvora, o některou z obrovských opic, o nichž se lidé domnívají, že již patří k vyhynulým druhům, nebo snad dokonce o křížence člověka s jiným primátem?
Biologové mají radost
Nedávné studie přece jen po sérii zcela běžných analýz objevily něco zvláště zajímavého. V jednom z dodaných vzorků chlupů se objevily geny ledního i hnědého medvěda. Zda bude tento směr nakonec ten správný, si ale vědci nyní netroufají odhadovat. I když se zatím s jasným důkazem přítomnosti yettiho nesetkali, přináší výzkum svoje výsledky a biologové si mnou ruce nadšením. Zjistili totiž, že himálajští hnědí medvědi se díky své izolaci od okolních zvířat svého druhu před stovkami tisíc let začali vyvíjet po svém, a vznikla tak zcela nová linie. Ačkoliv nejde o tak ohromující zjištění, které by rozhýbalo debaty po celém světě, kdyby se jednalo o skutečný objev yettiho, vědci jsou s výsledky výzkumu spokojeni.
Je to zkrátka horské zvíře
Proč se vlastně yettimu říká yetti? Toto pojmenování pochází právě z uvedené oblasti, kde podle záznamů dochází k nejčastějšímu pozorování podivných tvorů podobných částečně člověku a částečně zvířeti. Tamní šerpové tak zkrátka označují divoká horská zvířata. Snad také proto mohou mnozí z nich s klidným svědomím potvrdit četná pozorování takového tvora – a vlastně vůbec nelžou. Pokud by se ale skutečně mělo jednat o obrovského lidoopa, což by ještě někteří biologové byli ochotni připustit, pak by se dalo s notnou dávkou víry a fantazie uvažovat o gigantopithecovi. Museli bychom přitom ale překonat představu, že je tomu víc než sto tisíc let, kdy podle všeho vyhynul.
Zdroj: CNN, livescience, cbc, wikipedie
KAM DÁL: Měsíc se vzdaluje od Země. Až se od ní odpoutá, může nastat katastrofa.
