Vědci objevili další nový virus, má některé podobné vlastnosti jako koronavirus. Nalezen byl u afrických krys
Právě jsme se přesvědčili, že nově objevené viry mohou mít pro lidstvo zcela nepředvídatelné následky. Zatímco se vyrovnáváme s pandemií koronaviru, vědci nyní v Etiopii našli další - tentokrát se jedná o nový druh mammarenaviru. Co to pro nás znamená?
Podle zprávy, kterou vědci uveřejnili v časopisu Journal of Vertebrate Biology, se jedná o druh mammarenaviru, savčího viru z rodiny arenavirů. U jeho objevu spolu s ruskými biology byla také Češka, vědkyně z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.
Podobnost s koronavirem
Nový mammarenavirus má podobně jako koronavirus, který momentálně vládne světu, jednovláknovou RNA a jeho hostitelem jsou krysy mnohobradavkové. Právě ty jsou hojně rozšířené v Africe, kde platí za velmi úporného zemědělského škůdce i za přenašeče mnoha nemocí, z nichž je možné jmenovat například tak zvanou krysí žloutenku nebo dokonce mor.
Původce horečky Lassa
Ostatně právě tyto africké krysy jsou hostitelkami mnoha dalších virů obdobného charakteru, tedy některých zástupců mammarenavirů, mimo jiné také viru Lassa. Právě ten je na vině lidského onemocnění horečkou Lassa, která v každém roce postihne na tři sta tisíc lidí, z toho pro pět tisíc je osudná. Ani mammarenaviry tedy rozhodně nejsou neškodné a měli bychom k nim přistupovat velmi obezřetně.
Překvapivé nálezy
„Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ říká vědkyně s tím, že virus byl podle lokality výskytu pojmenován Dhati Welel. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ vysvětluje Joëlle Goüy de Bellocq.
Nyní se vědci budou věnovat otázce možného přenosu viru na jiného hostitele. Předchozí výzkumy sice tuto hypotézu neprokázaly, ale jednalo se o jiného zástupce z uvedené skupiny mammarenavirů.
Zatím známe jen jedno procento virů
Ačkoliv vědci objevili další nový virus, není podle nich důvod k panice. Právě zjištění, že existují další a další viry, o jejichž existenci prozatím nemáme ani tušení, nejsou vůbec ojedinělá. Podle studie, publikované v roce 2018 v časopisu Science, lidstvo prozatím zná jen přibližně jedno procento (!) všech virů, které nás obklopují. Doposud podle odhadu odborníků zbývá objevit bezmála 1,7 milionů nových virů, přičemž přibližně polovina je pravděpodobně přenosná ze zvířat na člověka.
Přijdou další pandemie
„Globalizace a nezodpovědné chování lidí, kteří narušují nedotčené přírodní areály, pravděpodobně povedou k dalším pandemiím způsobenými infekcemi přenesenými na lidi ze zvířat, jako tomu bylo v případě koronaviru,“ zdůrazňuje Joëlle Goüy de Bellocq s tím, že právě hledání nových - pro člověka potenciálně nebezpečných - virů je nyní hlavním úkolem úkolem virologů, kteří by tak mohli pomoci zabránit další podobné pandemii, s jakou se svět v současné době potýká.
KAM DÁL: Skutečný příběh ženy, která svoje nenarozené dítě musela ubránit před celým světem
