Výročí letu Apollo 11: Na Měsíc bychom autem jeli 89 dní, pěšky několik let. Hlemýžď by se ani nedožil
Apollo 11 byla fenomenální historická vesmírná mise úřadu NASA, která vynesla první lidi na Měsíc. Dnes je to přesně 54 let, co člověk poprvé vstoupil na neprobádané území a zapsal tento den jako jeden z nejdůležitějších okamžiků v dějinách lidského průzkumu vesmíru. Přemýšleli jste nad tím, zda někdy bude lítání na Měsíc běžně dostupné pro každého? A jak dlouho by to trvalo autem?
První let člověka na Měsíc byl zlomovým okamžikem pro lidstvo. Dne 20. července 1969 dosáhla posádka Apolla 11, kterou tvořili astronauti Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin, povrchu Měsíce. Od prvního letu na Měsíc, Apollo 11, bylo uskutečněno celkem 6 dalších lunárních misí v rámci programu Apollo organizovaného NASA. Těchto 6 letů na Měsíc je známo jako mise Apollo 12 až Apollo 17.
Napadlo vás někdy, jak dlouho byste vlastně jeli na Měsíc autem? Přestože se jedná o vzdálenou vizi, věří se, že pokračující výzkum a objevy nás mohou posunout blíže k tomu, aby cestování na Měsíc bylo možné a dostupné pro všechny. A ačkoliv automobil k tomu zřejmě volit nebudete, porovnání je to vskutku zajímavé!
Všechno začalo s posádkou Apollo 11
Dne 16. července 1969 odstartovala raketa Saturn V z Kennedyho vesmírného střediska ve státě Florida s kosmickou lodí Apollo 11 na palubě. Po čtyřech dnech cestování vesmírem dosáhla posádka Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin se stali prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu Měsíce, zatímco Michael Collins zůstal na oběžné dráze Měsíce ve velitelském modulu. Neil Armstrong pronesl slavná slova: „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“
Buzz Aldrin se následně připojil k Armstrongovi a společně provedli průzkum, sbírali vzorky hornin a prováděli vědecké experimenty. Po úspěšném pobytu na Měsíci se Armstrong a Aldrin opět připojili k velitelskému modulu, kde na ně čekal Michael Collins. Loď Apollo 11 se vrátila na Zemi a přistála ve vodách Tichého oceánu dne 24. července 1969. Posádka byla po přistání odvezena na letadlovou loď USS Hornet, kde byla s nadšením uvítána oslavujícími tisíci lidmi.
Je to dál, zato horší cesta...
Jak dlouho by to trvalo, kdybychom neměli vesmírné lodě?
- Autem: Při rychlosti 180 km/h (50 m/s) bychom na Měsíc jeli 89 dní a ke Slunci 96 let. Při běžné cestovní rychlosti 100 km/h (27,8 m/s) pak na Měsíc 5 měsíců a 10 dní, ke Slunci 173 let.
- Pěšky: Při průměrné rychlosti 5 km/h (1,4 m/s) bychom na Měsíc šli 8 let, 10 měsíců a na Slunce 3434 let.
- Závodní cyklista: Při průměrné rychlosti 77 km/h (21,4 m/s) by cyklistovi trvalo dojet na Měsíc 7 měsíců, na Slunce pak 225 let.
-
Letadlo: Při rychlosti 3529,6 km/h (980,4 m/s) bychom na Měsíc letěli 4,5 dne, na Slunce však téměř 5 let. Při průměrné letové rychlosti 900 km/h (250 m/s) pak na Měsíc necelých 18 dní, ke Slunci přes 19 let.
-
Hlemýžď zahradní: Při rychlosti 0,03 km/h (cca 1 cm/s) by tento zahradní tvor na Měsíc lezl dlouhých 1470 let, ke Slunci pak 572 000 let.
Pro představu je nutné říct, že rychlost světla ve vakuu je přibližně 299 792 458 metrů za sekundu. Měsíc je od Země vzdálen přibližně 384 400 kilometrů. Pokud by světlo letělo k Měsíci, trvalo by mu přibližně 1,28 sekundy, než by se dostalo na jeho povrch. Země je od Slunce vzdálena přibližně 149,6 milionu kilometrů. Světlo, které vystřeluje ze Slunce rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu, potřebuje 8 minut a 20 sekund, než dorazí na Zemi. To znamená, že když pozorujeme Slunce na obloze, ve skutečnosti vidíme, jak vypadalo přibližně před 8 minutami a 20 sekundami, protože takovou dobu světlo potřebuje, aby dorazilo až k nám. To má rovněž důležitý vliv na pozorování vesmíru a objektů ve velkých vzdálenostech.
Příště ke Slunci?
Letět ke Slunci je technologicky velmi náročný a zatím neuskutečněný úkol. Přes obrovské vzdálenosti a extrémní teplo, které Slunce generuje, jsou zde pro lidstvo ještě velké technické výzvy, které takové cestování ještě stále ztěžují. Patří k nim právě třeba obrovská vzdálenost mezi Sluncem a Zemí, která by vyžadovala velmi vysokou rychlost kosmické lodi a ohromné množství energie a paliva. Současné technologie by nedokázaly poskytnout dostatečné množství energie pro tak dlouhý a náročný let.
Slunce také generuje obrovské množství tepla a záření. Při přiblížení se ke Slunci by kosmická loď musela čelit nesmírně vysokým teplotám, které by mohly snadno poškodit loď a její vybavení. Zatím nemáme dostatečně vyspělou technologii, která by nám umožnila cestovat ke Slunci. Nicméně, existují projekty a výzkumy, které možnosti kosmických misí zkoumají.
Zdroj: nasa.gov, si.edu, planetary.org, osel.cz
KAM DÁL: Útěkem Pabla Escobara z vězení začal vzestup i strmý pád kokainového krále.
