Z vředů na kůži člověka vylétne nakrmený hmyz. Záhadná starověká nemoc ftiriáza
Starověká nemoc, kdy se hmyz rojil z hnijícího lidského masa. Existovala, nebo šlo jen o bujnou fantazii lidí? O tom se dodnes vedou spory. Profesor A. C. Oudemans v roce 1940 prokázal, že se roztoči pod kůži zavrtat zvládnou a umí tam také přežít. Má to ale háček. Buď jak buď, ftiriázu zmínil už Aristoteles ve svém díle Historie zvířat v roce 350 př. n. l. Často je tato nemoc považována za trest bohů.
Představte si toto: všimnete si cyst, které se začínají objevovat po celém těle. Pak se jednoho dne třeba poškrábete a z hnijícího masa se vyvalí hejna hmyzu. Vaše tělo je hmyzem pomalu požíráno, dokud nezemřete. Zprávy o této podivné ponuré nemoci prošly historií a napříč kulturami. Ale skutečně existuje?
Postihovala morálně zkažené lidi?
Aristoteles zmínil ftiriázu v Historii zvířat v roce 350 př. n. l., když popsal masožravý hmyz, který „žije ze šťáv živého masa“ zvířat. „Když přicházejí, vidíte malou erupci, bez doprovodu jakéhokoli výtoku hnisavé hmoty. A pokud píchnete zvíře v místě vředu, vyskočí,“ napsal. Jiné zprávy, jako například ta od Diodora Sicula o staletí později kolem roku 50 př. n. l., popisují okřídlený hmyz vynořující se z těl Severoafričanů.
Jedna věc, kterou mají mnohé informace společnou, kromě toho, že čtenáře svrbí kůže, je to, že nemoc postihuje morálně zkažené lidi. Vždyť některé historické zdroje připisují smrt římského diktátora Sully právě ftiriáze – tvrdil to například Plútarchos a Plinius starší. Podle Plútarcha se tyranovo maso zcela změnilo v hmyz. „Nebyl konec jeho života krutější než neštěstí všech jeho obětí, když se jeho tělo samo sežralo?“ ptal se Plinius.
Věda její existenci zpochybnila
Tyto příběhy, jak napsal doktor Jan Bondeson v roce 1998 v článku Phthiriasis: the Ridge of the Inside Choice, často zobrazují nemoc jako trest bohů seslaný proti lidem, kteří se provinili. V popisu Lactantia (asi 250–325 n. l.), známého jako Zbožný, byl císař, který odmítl uznat křesťanského boha, údajně sežrán havětí až na kost.
Tyto příběhy kolovaly po staletí, až do 30. let 18. století, kdy přes sedmdesát let o záhadné nemoci prakticky není žádná zmínka. Lékaři začali zpochybňovat její existenci, zejména tvrzení, že se hmyz může živit masem uvnitř žijícího člověka. Entomologové byli skeptičtí ke schopnosti zvířat žít a množit se pod kůží bez kyslíku. Takže jak to je – existuje, nebo neexistuje ftiriáza?
Dokázal, že to možné je, ale…
Podle Bondesonovy práce studoval profesor A. C. Oudemans v roce 1940 poddruh roztočů Harpyrynchus zvaný H. tabescentium a přikláněl se k názoru, že ftiriáza existuje. Roztoči se podle něj dokážou zavrtat pod kůži a žijí pod ní ve shlucích. Když je nádor velikosti lískového oříšku rozříznut, hmyz se dostane ven s minimem jiných tekutin.
Vzhledem k velikosti shluků může podle Oudemanse hmyz svého hostitele zabít. Věřil tedy, že tento druh mohl způsobit ftiriázu. Je tu ale problém – tito roztoči byli dobře zdokumentováni u ptáků, ale u lidí nebyl nalezen jediný případ zamoření.
Když přidáme fakt, že nebyly nalezeny žádné podrobné popisy nebo ilustrace této nemoci a že ve starověku byla z velké části popisována pouze jako boží trest, většina historiků a lékařů se domnívá, že s její existencí je to dosti vachrlaté. Je možné, že starověké zprávy popisovaly spíš svrab nebo zamoření nalezené v otevřených ranách.
Zdroje: iflscience.com, journals.sagepub.com, ncbi.nlm.nih.gov, medievalists.net
KAM DÁL: Archeologové v blázinci vykopali neoznačený hrob. Žlučník jim vyrazil dech.
