Zbořená architektura s nezaslouženou nálepkou komunismu. Václav Aulický a jeho kontorverzní stavby
Pro architekta jsou domy něco jako děti. Pokud tomu tak doopravdy je, musí Václav Aulický žít svou architektonickou noční můru. Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého brutalismu totiž v posledních letech přišel rovnou o dva “potomky”. Proč jeho stavby končí v prachu a zaslouží si jeho domy nálepku té nejhorší architektury v Praze?
Demonstrace, umělecký aktivismus, desítky rozhovorů v médiích, stovky obhajujících článků a politické sliby. To všechno proběhlo v souvislosti s budovou Transgas na pražských Vinohradech. Dnes je toto unikátní dílo pouze na fotografiích, protože se vlna vzdoru nepodařila přenést na patřičné úřady.
Praha přišla o zajímavou stavbu, ale rozhodně nelze říct, že každý by ji posoudil jako krásnou. Autorem je architekt Václav Aulický, který svými realizacemi budí vášně i desítky let poté, co stojí pevně ukotveny ve svých základech.
Ticho po pěšině
Transgas tedy probudil jinak tiché milovníky architektury a i když budova nakonec nebyla zachráněna, alespoň se s ní důstojně “fanoušci” rozloučili. Místo ní vybuduje architekt Jakub Cigler činžovní domy pro developera a město dostane možná nové zajímavé místo, které však rozhodně nezaujme tak odvážnými hi-tech prvky jako tato legendární vinohradská futuristická stavba.
U Václava Aulického je však podobná tendence střídání stráží starého za nové relativně standardním postupem. Podobný příběh se bez velké pozornosti odehrál v pražských Dejvicích, kde bývalá telekomunikační ústředna s unikátními okny musela ustoupit nové zástavbě v podobě kancelářské budovy v nekonfliktním kabátku.
Architekt, kterému v posledních letech okolnosti kolem jeho budov nepřejí, má však jeden nezbořitelný trumf ve velmi dlouhém rukávu.
Nejošklivější stavba na světě
Pro někoho, kdo vyrostl, žil nebo pracoval od roku 1992 na Vinohradech či Žižkově, musí rozhodnutí zahraničních průvodců, které lákají čtenáře na žebříček nejošklivějších staveb světa, připadat jako absolutní rouhání.
Žižkovský vysílač, který se pravidelně dostává do podobných nesmyslných přehledů, je totiž také z architektonické dílny Václava Aulického. Tato nepřehlédnutelná pražská dominanta byla dokončena až v roce 1992, ale i tak získala několik politicky laděných názvů odrážející tehdejší umírající socialismus. Jakešův prst však předběhl svou dobu a dodnes patří mezi opravdové unikáty světové architektury.
Demolice podobného 265 metrů vysokého vysílače nepřipadá v úvahu. Václav Aulický, který 1. března oslavuje 77. narozeniny, tak snad nikdy nepřijde o tento fascinující skvost futuristické architektury.
Zdroj: Radio Wave (Bourání)
KAM DÁL: Monumentální dálnice uprostřed Prahy. Přes magistrálu se bude moci chodit pešky nejen špinavým podchodem
