Zvířecího mazlíčka vám pronajímatel zakázat nemůže, bez ohledu na to, co máte ve smlouvě
Koupit si v dnešní době nemovitost je kvůli vysokým úrokovým sazbám hypoték pro mnoho mladých rodin stále složitější. A tak volí nájemní bydlení. Co ale dělat ve chvíli, kdy je členem vaší domácnosti také zvířecí miláček – a pronajímatel se bouří, že v bytě rozhodně bydlet nebude? Má na to vůbec právo?
Pronajímatel nemá právo zakázat zvíře v bytě. Možná už se vám chce argumentovat, že ve smlouvě právě takový zákaz máte. To se stává často a je to jakási obrana pronajímatelů, jež méně znalé nájemníky od pořízení zvířecího chlupáče odradí. Obavy majitelů bytů jsou pochopitelné.
Pokud zvíře v bytě něco zničí, může po vás sice požadovat náhradu škody, nakonec to ale stejně bude muset řešit sám. Pořád jde o jeho majetek, který chce chránit. Jenže zákon mu do karet rozhodně nehraje.
Chovat v bytě zvíře dovoluje zákon
Ustanovení 2258 občanského zákoníku hovoří jasně: „Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.“
Z toho lze usoudit, že chovat v bytě krávu je už přes čáru, roztomilého raťafáka vám ale nikdo nezakáže. Pokud ho ale necháte doma přes den samotného, odejdete do práce a necháte ho celý den štěkat, čímž bude rušit obyvatele ostatních bytů, vystavujete se riziku sousedské žaloby.
Pozor na sousedské žaloby
Pomocí té se může váš soused domáhat, abyste ho přestali nepřiměřeně obtěžovat hlukem – tedy vy a vaše zvíře. Pokud pes bude štěkat několik hodin každý den, intenzita hluku místní poměry zřejmě překročí. Vždy tak volte zvíře, které je schopno v rozumné míře žít nejen s vámi, ale také s lidmi v okolních bytech. Takový rozčilený soused se také může domáhat zjednání nápravy prostřednictvím vašeho pronajímatele. Pes (či jiné zvíře) by také ohrožoval pronajímatelův majetek, pokud by nadměrně znečišťoval společné prostory.
V případě sporů by soud pravděpodobně postupoval individuálně, a to nejen vzhledem k povaze obtíží, které zvíře působí, ale také druhu nájemního bydlení – jiné zvíře můžete chovat v bytě, jiné v domě. Navíc určitou míru hluku zvíře zkrátka udělá – pes si radostně zaštěká, když jde na procházku, křečka ale sousedé ani nepostřehnou – tedy pokud vám neuteče a nepustí se do kabelů na chodbě.
Zvíře už dávno není věc
Od roku 2014, kdy vešel v účinnost nový občanský zákoník, je zvíře chápáno jako živý tvor. „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze,“ říká paragraf 494. S takovou je k němu také přistupováno. Ve starém občanském zákoníku bylo zvíře pouhou věcí. To znamenalo, že pokud například neopatrný řidič psa srazil, šlo skutečně o poškození věci, nikoli o citovou újmu, kterou smrt mazlíčka mnohým rodinám způsobí.
S právy se však už tradičně pojí také povinnosti. Pokud si chcete pořídit zvířecího kamaráda do bytu, musíte za něj převzít zodpovědnost a respektovat pokyny pronajímatele. Je také vhodné sjednat pojištění domácnosti, abyste byli kryti pro případné škody.
Zapírat se nevyplatí
Ať už jsou ale ustanovení zákoníku jakákoliv, praxe může být pochopitelně jiná. Pokud na prohlídce prozradíte, že máte zvíře a pronajímatel vás odmítne, zmůžete s tím jen velmi málo. Stále se jedná o majetek jiné osoby, která je oprávněna s ním v limitech zákona nakládat dle libosti – tedy si například vybrat nájemce, který bude nejvhodnější.
Lidé občas volí cestu zapírání a domácího mazlíčka nepřiznají. To však může v budoucnosti způsobit problémy ve vzájemných vztazích, případně vyústit v ukončení smlouvy. Pokud si během nájmu zvíře pořídíte a neřeknete to, není to důvod pro vypovězení smlouvy, je-li však sjednána na dobu určitou, nemusela by vám být v budoucnu prodloužena.
Jestliže své zvíře dobře znáte a víte, že se nechystá srovnat vedlejší panelák se zemí, vykomunikujte s pronajímatelem, jakou máte rasu, kolik mu je let a jaké jsou vaše předchozí zkušenosti. Třeba najdete schůdný kompromis pro obě strany. Koneckonců, vaše upřímnost může být nakonec k velkému prospěchu. Nastavte si dobré vztahy už na začátku – bydlet se vám pak bude o dost snadněji.
Zdroj: redakce, občanský zákoník, komentářová literatura
KAM DÁL: Výpověď pro nadbytečnost: Kvůli odstupnému nedostanete podporu v nezaměstnanosti.