Michala Kadlecová: Žurnalistika by měla být nestranná
Michala vystudovala vysokou ekonomickou školu, ale touha psát byla silnější. Dnes je zkušenou redaktorkou, pro kterou je psaní zároveň koníčkem. Obdivuhodné na ní je, že kromě práce stíhá i péči o dvě malé děti - pětiletou Dominiku a tříměsíčního Jonáše.
Kudy vedla tvoje cesta k redaktorské práci?
Už od malička mě bavilo psát slohy. Když jsem přemýšlela, co dělat, aby pro mě práce nebyla utrpením a já se nedívala každý den toužebně na hodiny, napadlo mě vydělávat si právě psaním. Moje cesta k této práci vedla sice přes Vysokou školu ekonomickou, ale už tehdy jsem jasně cítila, že byznysem se živit nechci. Skutečně živit se psaním jsem začala až v jistém dámském časopise, který dnes ani neexistuje, pak udělala ostrý obrat a přešla do počítačového časopisu, kde jsem byla naprosto nadšená.
Máš nějaký sen stran psaní?
Jasně, že mám. Přála bych si, aby zůstávala žurnalistika skutečně nestranná. A to je v době všech možných oligarchů, kteří si kupují noviny, aby ovlivňovali veřejné mínění, a skrytých reklam a PR článků, dost těžké… Na druhou stranu je zde internet, kde může publikovat skoro každý, a sociální sítě, kde je možné své texty patřičně provařit, takže se snad není třeba o objektivitu bát.
Máš pocit, že dnešní média poskytují čtenáři kvalitní a pokud možno objektivní informace?
Tak na tohle jsem vlastně odpověděla před chvílí. Právě dnešní doba navíc klade velký důraz na to, abychom dokázali informace třídit a vytvářet si na ně vlastní názor. Zkrátka a dobře zapojit vlastní hlavu a nepřejímat slepě cizí názory.
Je trendem, že psát může opravdu každý kamkoli. Myslíš, že je to dobře?
Je na jednu stranu dobře, že se může kdokoliv vyjádřit a že je dnes tak snadné své názory hlásat. Jsem pro naprostou svobodu projevu, takže za mě určitě ano. Na druhou stranu by ty weby, které o sobě tvrdí, že jsou média, se měly snažit o jistou úroveň a také objektivitu. To se dnes bohužel neděje a najdeme třeba média, která o sobě tvrdí, jak jsou nestranná, ale jejich dikce je jednoznačná… A v neposlední řadě bych zmínila gramatiku, která je na dost šílené úrovni. Myslím, že pozice korektora by dnes měla zažívat renesanci!
Jsi zkušený redaktor. Co bys poradila těm, co začínají?
Rozhodně hodně číst. A potom si všímat věcí kolem sebe a psát o nich, třeba na vlastní blog, který je dnes tak snadné vytvořit. Být jimi, tak ani na začátku neodpovídám na nabídky práce zdarma, kterých je dnes tolik. Určitě je lepší publikovat sám a sám se pak snažit si své texty třeba prostřednictvím Facebooku propagovat a získat tak čtenáře. Vynikající škola!
Jsi také maminkou dvou malých dětí. Jak je pro tebe těžké skloubit práci a rodinu? Máš nějaký recept na to, jak obojí dělat dobře?
Musím říct, že je to pěkně náročné. Pracovat s malým miminkem, které ještě příliš nerespektuje rozdělení na den a noc a spí si naprosto, kdy se mu zachce, mi dává zabrat. Na druhou stranu jsem velmi činorodý člověk a práce je pro mě do určité míry také koníčkem. Ráda bych zmínila také to, jak mnozí zaměstnavatelé ženy s dětmi opomíjejí, přitom se jedná o velmi loajální zaměstnance, kteří jsou za práci opravdu vděčni. Jen je třeba si navyknout na trochu jiný systém práce. Takže pokud vám někdo nehází klacky pod nohy, pracovat i s malými dětmi jde a ještě je to zábava!