6 nejlepších obranářů: Vyberte správného psího hlídače

Hlídací pes by měl být především teritoriální, odvážný, hrdý a nebojácný. Především by neměl ublížit své rodině a útočit pouze v případě ohrožení sebe nebo lidí jemu blízkých. Ale pozor, hlídací psi většinou nejsou žádná vražedná monstra. Když se dobře socializují, neublíží doslova ani mouše. Jestliže se ale v jejich výchově něco zvrtne, může se takové zvíře proměnit rázem na nebezpečnou a snadno zneužitelnou zbraň.

Velký knírač

Mezi top nejlepší hlídače můžeme hned zařadit velkého knírače. Černého psa, který nadevše miluje svoji rodinu a je ji také ochoten za všech okolností chránit. Je vydatným "štěkačem" a kousnout zloděje mu nedělá sebemenší problém.

Rodina, která knírače špatně socializuje, si však mnohdy do své domácnosti nemůže přivést ani návštěvu. Ta by totiž mohla lehce skončit na chirurgii na šití. Knírači ale nejsou vždy nelítostné bestie. Když se s nimi dobře zachází, stanou se z nich opravdoví miláčci. Zahradu a rodinu přitom střežit nepřestanou.

Akita inu

Toto japonské plemeno psa je údajně nejstarším plemenem na světě. Akity si ze své domoviny vštípily do hlav doslova samurajské zásady. Jsou to jedni z nejvěrnějších psů a svou rodinu milují nadevše. To ale neplatí u cizích lidí, které mohou v případě ohrožení rodiny bez problémů napadnout. K těmto účelům byli i vyšlechtěni. Akity v žádném případě nejsou žádná ořezávátka. Jejich hlavní úkol bylo, kromě střežení majetku svého pána, i lov medvědů. K tomu jsou využívány ještě dnes v některých částech země vycházejícího slunce.

Německý ovčák

Jedno z nejslavnějších plemen, které proslavil televizní seriál Komisař Rex. Německý ovčák je uštěkaný, nebojácný a hrdý. Původně byl šlechtěn k hlídání stád před vlky. Je to inteligentní a všestranný pes, který má teritoriální chování vštěpeno do genů.

Vše, co se mu nezdá a nelíbí, okamžitě ohlásí hlasitým štěkotem a občas může i zaútočit. Útok ale není až tak častý, jestliže je pejsek dobře socializovaný. Pokud tomu tak je, většinou pouze "straší". Velkou výhodou je jeho poměrně jednoduchý výcvik.

Čau čau

Staré čínské plemeno je známé už 3 000 let. Využíval se v tahu a převážně jako pes hlídací. Velkou nevýhodou je jeho sebevědomá a skoro nevycvičitelná povaha. Čau čau si dělá zkrátka, co chce a do otrockého plnění povelů se zrovna dvakrát moc nežene. Což může být trochu přítěží, protože tato chlupatá koule s modrým jazykem sice vypadá jako plyšák, ale realita je drobet jiná. Čau čau je totiž psem jediného pána.

Je těžké si získat jeho důvěru a změna majitele je velmi složitá. Je to samostatný pes, schopný samostatně jednat. Přestože se může zdát trochu hloupý, je velice inteligentní, jen nechce plnit zadané povely. Jedná se o tiché psí plemeno, štěká jen zřídka. Když vám tedy za vrata vleze zloděj, bez sebemenšího varování a zavrčení je schopen ho ošklivě napadnout. Ke své rodině se ale chová mile a přátelsky.

Dobrman

Za druhé světové války byli dobrmani hojně využíváni v koncentračních táborech nebo přímo ve válce, kdy u nich byla rozvíjena agresivita a oblíbenost tohoto plemene u lidí se rázem změnila v odpor. Ačkoliv se o něm říká, že je to tvrdý a nelítostný trhač, který každého pokouše, není tomu tak. Dobrman je psí aristokrat a stokrát raději pohrozí a zaštěká, než aby se uchýlil k samotnému kousnutí. Ostré rysy a atletická stavba těla vystraší kdejakého troufalce.

Rotvajler

Rotvajler je i přes svou špatnou pověst milujícím psem, který by neublížil ani mouše. Snaží se být laskavý k dětem, ale je to takový slon v porcelánu, takže může jeho láska k rodině trochu bolet. Rotvajler miluje svého pána a snaží se mu zavděčit. To může být lehce zneužito a z milujícího psa se lehce stane bestie. Rotvajleři nejsou agresivní, ale štěkají. Zpravidla nekoušou. Mohutná muskulatura a bohužel i pověst odradí kdejakého lapku, který by si troufal vlézt na pozemek.