Anturie: Atraktivní pokojovka vyžaduje dostatek vláhy, vzdušnou vlhkost a nesnáší průvan
Květy toulitky neboli anturie určitě znáte z květinářství, kde se z nich vážou kytice ke slavnostním příležitostem. Anturie je však také zajímavou pokojovou rostlinou, která při dobré péči kvete téměř po celý rok. Jak se o tuto pokojovku starat, aby se vám odvděčila bohatstvím květů?
Domovinou toulitky jsou vlhké tropické lesy, jež se nalézají ve vyšších nadmořských výškách Střední a Jižní Ameriky. Najdeme je v Brazílii, Peru, Kolumbii, Guatemale nebo Kostarice. Zde dosahuje výšky až dvou metrů.
Rod anturií čítá na pět set druhů, z nichž některé současné kultivary můžeme úspěšně pěstovat i našich podmínkách jako pokojové rostliny. Pokud se své toulitce budete opravdu věnovat, může si ji pořídit i začátečník. V takovém případě by měl volit tu s červenými květy, která snese i nižší vlhkost vzduchu. Jiné barevné odstíny květů, jako je oranžová nebo zelená, jsou na pěstování mnohem náročnější.
Jaké místo v bytě je pro anturii vhodné?
Toulitce byste měli vyhradit prostor spíše na východní nebo severní straně. Pochází sice z tropické oblasti, ale přímé sluneční světlo nezvládá právě nejlépe. Dobře se jí povede třeba uprostřed prosvětlené místnosti, v níž teplota nikdy neklesá pod 18 stupňů Celsia.
Protože citlivým lidem může anturie dráždit sliznice, neměli byste ji dávat do ložnice. Umístěním anturie v pracovně, v hale i v obývacím pokoji chybu neuděláte. Je také ideální rostlinou do koupelny s dostatkem přirozeného světla. Anturii nesvědčí průvan, i na to je nutné myslet.
Protože je anturii třeba pravidelně rosit, měla by být tam, kde okolí vodní kapičky nijak nevadí. Pozor si tedy dávejte na nábytek z masivu, jež by vodní kapky mohly poškodit. Anturie má velké listy, které dovedou pohlcovat škodlivé látky z ovzduší, zároveň fungují jako rozptylovače zvukových vln, tudíž přispívají ke snížení hlučnosti v místnosti.
Anturii zaléváme často a s citem
Elegantní toulitka vyžaduje dostatek vláhy. Jakmile substrát mírně vyschne, ihned je třeba rostlinu zalít. Do misky ji však raději vodu nelijeme, mohly by jí uhnít kořeny. Také dáváme pozor na přemokření a rozbahnění substrátu, které nemá ráda. Takže toulitku zaléváme raději častěji a menší dávkou.
Současně také rosíme její listy měkkou vodou, nejlépe dešťovkou o pokojové teplotě, nikoliv však květy, protože by na nich mohly vzniknout nepěkné skvrny. Jak poznáte, že jste rosili správně? Na listech ulpěly kapičky vody. Jestliže se však na listech objeví hnědé špičky, znamená to, že anturie má málo vzdušné vlhkosti. Způsobit to však může i tvrdá voda.
Přesazujeme a hnojíme anturii
Jednou za dva až tři roky anturii přesadíme do většího květináče, do něhož musíme přidat drenáž, aby mohla přebytečná voda odtékat. Substrát by měl být spíše středně těžký nebo i lehký, ale ne zásaditý. Při sázení by srdéčko pokojovky mělo zůstat nad zeminou. Pak ji dobře zalijeme a vodu, která odtekla do podmisky, vylijeme pryč.
Anturii hnojíme v letním období od března do října, a to dvakrát do měsíce tekutým hnojivem. V zimě rostlinu nehnojíme.