Češi podceňují srdeční selhání: Jak poznáme, že srdci dochází síla?
Naše srdce bije bez zastavení a odpočinku 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dokonce i ve chvíli, kdy odpočíváme, pracuje dál. Srdce však není stroj. Jaké příčiny má jeho selhání a proč končí smrtí?
Srdce je neúnavnou pumpou ženoucí krev, a tím i nezbytný kyslík a živiny ke všem našim orgánům. Ono se může unavit a začít v pumpování krve zaostávat. V tu chvíli můžeme mít co do činění se srdečním selháním – zrádnou nemocí třetího tisíciletí. Při těchto pěti signálech byste měli zbystřit:
Problémy s dechem
Na zadýchávání při sportu není nic zvláštního. Problém nastává ve chvíli, kdy se nám dýchá namáhavě a ztěžka, aniž bychom předváděli výkony olympijských sportovců. Dušnost totiž patří mezi hlavní příznaky srdečního selhání. Obtíže se mohou nejprve dostavit jen při větší námaze. Později se však začnou projevovat i při lehčí zátěži, třeba při úklidu nebo na procházce.
Situace se může zhoršit natolik, že se zadýcháme i v klidu či při činnosti, která nám dříve nedělala sebemenší problémy. Pokud se dušnost zhorší v noci, když si lehneme na záda, je nasnadě mít se na pozoru. Ulevit nám může podložení zad několika polštáři. S tím bychom se ale neměli spokojit a měli bychom vyhledat lékaře.
Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené.
Otoky, které nemají jinou příčinu
Jedním ze signálů, že naše srdce nezvládá plnit svou funkci, jsou i otoky nohou a kotníků. Jen 28 % Čechů si tento problém spojuje se srdcem, dvě pětiny z nás jej přisuzují stáří. Nenechme se ale zmást, otoky mohou značit závažné onemocnění srdce. Dalším ze signálů je zvětšení objemu v oblasti břicha, způsobené hromaděním tekutiny, které může doprovázet nechutenství.
Nevysvětlitelná únava a slabost
Po celodenní zátěži anebo sportu jsme všichni unavení a potřebujeme dostatek spánku. Signálem, že něco není v pořádku, je ale neustálá únava a vyčerpání, což může poukazovat na srdeční selhání. Naše srdce rozvádí krev, a tím i kyslík a důležité živiny do celého těla. V případě, že srdce zaostává, pumpuje krev přednostně do životně důležitých orgánů. Tím dochází k menšímu prokrvení našich svalů a my se cítíme malátní a unavení.
Nadměrné bušení srdce i bez fyzické zátěže
Komu z nás se někdy zběsile nerozbušilo srdce, když uviděl někoho, koho má rád? Co když ale nadměrně buší a my vůbec netušíme proč? Může se snažit dohnat zpomalené tempo způsobené srdečním selháním a začít enormně pumpovat krev, která se v těle nahromadila. My pak cítíme bušení, které neodpovídá prožívané situaci.
Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti a umírá na něj více lidí než na rakovinu.
Nárůst váhy i přes ztrátu chuti k jídlu
V našem těle se v případě srdečního selhání začne hromadit krev i voda. Pozorovat můžeme znatelný nárůst váhy ve velmi krátkém čase (až dvě kila během jediného týdne). Zároveň však přebytečná tekutina může zapříčinit ztrátu chuti k jídlu a nevolnosti během jídla. Celých 97 % z nás si nechuť k jídlu se srdcem nespojí, i tímto způsobem ale může tělo volat o pozornost.
Srdeční selhání z pohledu pacienta
Jak vlastně tato nebezpečná nemoc ovlivní život pacienta? Na podobné otázky vždy nejlépe může odpovědět konkrétní člověk, která nemoc prožil či prožívá. Takovou osobou je i Blanka Dušinková z Čáslavi, která svůj příběh netají a nemá problém o srdečním selhání mluvit.
Její příznaky byly prakticky učebnicové, co se podobného onemocnění týká: "Zadýchávala jsem se stále častěji, a to i při běžných aktivitách, jako je úklid domácnosti. Přece s tím ale nepůjdu k doktorovi, říkala jsem si. Když mi diagnostikovali srdeční selhání, byla jsem šokovaná a myslela jsem, že umřu," říká Blanka z Čáslavi.
Ač si pacientka myslela, že se vlastně nic velkého neděje, tak po čase zjistila, že je vše jinak. Příznaky se totiž začaly postupně stupňovat a ač původně nechtěla, nakonec navštívila lékaře. "Po sérii vyšetření mi řekli něco, co mě naprosto šokovalo. Příčinou mojí únavy a slabosti prý není věk, ani pár kilo navíc, ale srdeční selhání," popisuje Dušínková.
"Pak mi pan doktor vysvětlil, že mé srdce funguje jen na 34 % a může v podstatě kdykoliv selhat úplně. To ve 45 letech slyšet nechcete. Zvlášť když máte rodinu a čtyři vnoučata. Honilo se mi hlavou – co se mnou bude, to umřu," přehrával se jí v hlavě ten nejhorší možný scénář.
Srdeční selhání je stav postižení srdce, u kterého přes dostatečné plnění komor klesá minutový výdej a srdce tak není schopno krýt metabolické potřeby tkání. K selhání bez poklesu srdečního výdeje může dojít při nepřiměřeném vzestupu plicního tlaku komor.
Ten se ale naštěstí nevyplnil a vypadá to, že ani nevyplní. A jak vlastně vypadá její současný život? No, nemá ho takový jako lidé bez podobného onemocnění, ale postupně se její zdravotní stav lepší.
"Věci, které zdravým lidem nečiní problém, jsou pro mě hodně vysilující. Musela jsem se naučit odpočívat a fungovat tak, jak mi mé srdce dovolí. I přesto se snažím žít naplno," dodala s optimismem v hlase pacientka, o kterou se stará Jan Bělohlávek.
Nepřehlížejte signály vašeho těla a zapomeňte na slova "to nic není, to vydržím". Nečekejte, až napočítáte pět důvodů, proč jít k lékaři, někdy stačí jen jeden. Protože pokud vaše srdce nebude dostatečně silné, nebudete mít dostatek síly ani vy.
