Co byste měli vědět o včelaření: Co si pořídit, když chcete začít? A kdo byl nejslavnější včelař?
V posledních letech se i u nás včelaří ve velkém. Ptáte se proč? Nebo snad chcete sami začít včelařit? Třeba vás přesvědčí příběh nejznámějšího včelaře všech dob. Tím není nikdo jiný než slavný detektiv Sherlock Holmes.
Lány řepky se míhají kolem silnice, kam se člověk podívá. To je typický výjev, který se naskytne mnoha lidem, kteří projíždějí v létě po českých silnicích. Kromě toho, že se z polí valí neodbytný odér, je řepka nenáviděna i proto, že údajně hubí včely. Začíná se mluvit o tom, že řepka olejná včely hubí, že způsobuje jejich agresivitu či jiné jejich podivné chování. Mnozí včelaři však tvrdí, že takový pohled na situaci je jednak hysterie, jednak snaha obchodníků prodat co nejvíce včelstev. Tak jako tak je jisté, že včelaření je jednou z rostoucích zálib. Jaká je historie včelaření a jací byli slavní včelaři?
Co do čaje?
V současnosti máme dvě nejrozšířenější možnosti, jak si osladit čaj nebo jiný nápoj – med a cukr. I dnes považujeme med za zdravější, protože je bližší přírodě. Cukrem se skutečně začalo sladit ve velkém až poté, co se začal vyrábět průmyslově. Do té doby byl med jednoznačně nejrozšířenějším sladidlem v evropských kuchyních. A lidé si to uvědomovali. V poslední třetině osmnáctého století podepsala kupříkladu Marie Terezie patent, jenž se týkal včelařů z Moravy. Díky němu byli včelaři zbaveni všech daňových povinností. O včelaření v českých zemích však máme záznamy už ze středověku.
Až začátkem dvacátého století se včelaři začali celosvětově zajímat o včelí nemoci. Mezi nejrozšířenější choroby, jež jsou mnohdy schopné vybít celé úly, patří především varroáza, nosemóza či mor včelího plodu. Ve dvacátém století se rovněž začal med prezentovat nejen jako sladidlo a lék, ale též jako potravina s bohatou výživovou hodnotou.
Nejslavnější včelař?
Asi nejznámější včelař ze všech neměl nikdy svůj vlastní úl. Alespoň ten skutečný ne. Nejznámějším včelařem všech dob je totiž patrně detektiv Sherlock Holmes. Fiktivní detektiv Sherlock Holmes. Nesmrtelné figuře z pera Sira Arthura Conana Doylea bylo umožněno odejít do důchodu. Na londýnskou adresu Sherlocka Holmese, která je v Doyleových knihách mnohokrát zmíněna, údajně dodnes chodí dopisy fanoušků, kteří fiktivnímu detektivovi píšou.
Těmto fanouškům chodí nazpátek automaticky generovaná odpověď – detektiv je na odpočinku, věnuje se včelám. Právě o včelaření totiž Sherlock Holmes ve svých knihách často sní. Tohoto modelu mimochodem využil ve své knize Konečné řešení soudobý americký spisovatel Michael Chabon. Ten postavu detektiva z Baker Street po letech znovu rozpracoval a starý Holmes se v jeho novele právě včelaření věnuje.
Včelaření je dnes považováno spíše za odpočinkovou činnost, věnovat se jí takříkajíc na plný úvazek je nadmíru složité. Přesto se kilogram medu běžně prodává za zhruba sto dvacet korun, živit se pouze včelařením tudíž nemožné není. Nadto si včelaři "vypomáhají" množstvím vedlejších produktů, které při získávání medu mohou poskytnout. Prodává se pyl, mateří kašička nebo vosk. Pokud byste s včelařením chtěli začít, je samozřejmě nejdůležitější dobře si vybrat vybavení.
Nejen včely, ale též úly či medomet. Tyto produkty nejsou nikterak levné. Na druhou stranu si je můžete alespoň pro začátek pořídit třeba od končících včelařů. Či od těch, kteří k včelaření přičichli, ale nezaujalo je natolik, aby mu věnovali svůj čas. Takových lidí bude přibývat – protože zájem o včelaření je v posledních letech skutečně enormní.
