Cyril a Metoděj: Jak moc si archeologové vymýšlejí a co o nich vlastně víme?
Archeologických nálezů sice není málo, ale tato dvojice je stále opředena tajemstvím. Výročí dvou byzantských vzdělanců Cyrila a Metoděje si připomeneme i letos. Co o nich ale vlastně víme a jaké informace nám stále chybí?
Cyril a Metoděj byli bratři, to ví dnes snad každý. A také pár dalších informací, které se nám snažili vložit do paměti nejen naši učitelé na základních školách, ale často i rodina, později společnost. Připomeňme si tedy, co o nich víme, a hlavně, co vlastně není dodnes jasné.
Základní informace ze základních škol
Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu, aby šířili náboženství ve srozumitelném jazyce pro všechny. Jejich misie se v Českých zemích stala významným historickým mezníkem, neboť položili základy vlastní církve. Do historie se zapsali jako Slovanští věrozvěstové. Svatý Konstantin (Cyril) žil v letech 827 – 869. Byl to profesor filozofie v Konstantinopoli, odkud po nějaké době odešel do kláštera, kde přijal řeholní jméno Cyril.
Jeho starší bratr Metoděj se narodil roku 813 a zemřel v roce 885 právě na Moravě. Působil jako státní úředník a následně jako mnich. Do historie se však zapsal jako první moravsko-panonský arcibiskup.
Každý byl zcela jiný
Bratři od sebe byli vzdáleni údajně 12 let. Lze spekulovat, že Konstantin byl výraznější osobností, byl to prý člověk, kterého bychom dnes označili jako vědce. Cyril se zabýval filosofií a teologií, zatímco Metoděj byl praktičtějšího smýšlení. Metoděje se dá prý považovat za aktivního organizátora a Cyrila spíš za učence, který sám sestavil slavnou hlaholici.
Misie na Velkou Moravu
Cyril a Metoděj absolvovali dvě důležité cesty. Ta na Velkou Moravu nebyla první. O šíření víry se poprvé pokusili roku 860, kdy byli vysláni byzantským císařem do Krymu. Pro naši historii byl však významný až rok 862. Toho roku odeslal kníže Velké Moravy Rostislav poselstvo do byzantské říše. Žádal císaře o misionáře, kteří by vedli své bohoslužby ve slovanském jazyce, čímž by se náboženství rozšířilo mezi velké množství lidí.
Písmo hlaholice, významná událost dějin
Hlaholice. Pojem, který naskočí většině z nás, když se řekne Cyril a Metoděj. A také rok 863, ten bychom v paměti ještě vypátrali. Misionáři nejenže připravili nové písmo, ale díky němu přeložili veškeré liturgické knihy do staroslověnštiny.
Tím na Velké Moravě položili základy vlastní církve, neboť začali šířit náboženství ve srozumitelném jazyce pro všechny. V historii církve představuje kázání ve srozumitelném jazyce jednu z velice významných událostí našich dějin. Byzantské vzdělance pozval kníže Rostislav, aby šířili křesťanství. Na Velkou Moravu přinesli kromě překladu Bible i základy občanského a trestního práva.
Něco nám uniká
Co ale skutečně víme o působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě? Podle některých historiků nám archeologie zas tak nápomocná není, tedy ne vždy. Lepší jsou písemné prameny. Ty například dokazují i to, že už půl století před byzantskou misií Konstantina a Metoděje se na území Velké Moravy šířilo křesťanství. A to dokonce v jazyce srozumitelném slovanskému obyvatelstvu.
Tajemstvím zůstává nejen počet kostelů na Velké Moravě, ale není dodnes známo, jestli Metoděj při své druhé cestě na Velkou Moravu působil u Velehradu, nebo u Mikulčic. Tajemstvím zůstává i to, kde leží jeho hrob...
