Děložní myom je často spojován s rakovinou. Jde o nádor, panika však není na místě
Na poslední prohlídce u gynekologa jste se dozvěděla nepříjemnou diagnózu – děložní myom. Vězte, že nejste jediná. Co teď? Hlavně nepanikařit. Myom je sice nádor, ale nezhoubný, tudíž se nejedná o rakovinové onemocnění, jak se řada žen mylně dojímá. Vzhledem k tomu, že je prakticky nemožné si jej vlastnoručně v počáteční fázi diagnostikovat, je ale důležité chodit na pravidelné prohlídky a jeho léčbu nepodcenit.
Proč a jak tyto nezhoubné nádory v ženském těle vznikají, je lékařům zatím nejasné. Vzhledem k tomu, že rostou výhradně v reprodukčním období ženy, lze usuzovat, že jejich bujení podporují ženské hormony. Nelze ale tvrdit, že užívání hormonální antikoncepce podporuje vznik myomu. Antikoncepce je vzhledem k riziku výskytu myomů hodnocena jako indiferentní a spíše naopak je její užívání považováno za mírný ochranný faktor.
Dle statistik jsou výskytem myomu více ohroženy kuřačky a ženy tmavé pleti. Růst podporuje též obezita, nedostatek vitamínu D, zvýšená konzumace masa a alkoholu. V pozdějším, ale stále ještě reprodukčním věku, je rizikovým faktorem také bezdětnost. Naopak bát se nemusí dívky před nástupem menstruace.
Ohrožené jsou i ženy po menopauze
"Nezhoubný nádor svaloviny děložní aktuálně postihuje až 60 procent ženské populace. Výskyt tohoto onemocnění u žen rok od roku celosvětově roste," potvrzuje nepříjemnou statistiku primář kliniky GynCentrum Petr Pícha. Ačkoliv se nejedná o onemocnění, které by ženu přímo ohrožovalo na životě, může způsobit velké problémy. Žena sama může na myom získat podezření, pokud ji trápí velmi silné či prodloužené menstruační krvácení, pobolívání v podbřišku nebo možné bolesti při námaze či pohlavním styku.
Nejčastěji však bývají objeveny až během gynekologických prohlídek, kdy lékař zjistí zvětšení dělohy. Přítomnost myomu poté potvrdí ultrazvukem nebo magnetickou rezonancí. Přestože se myomy objevují především u žen ve věku od 25 do 50 let, ohrožené jsou i ženy po menopauze. Ve velké části případů se myomy s nástupem klimakteria zmenší či vymizí zcela, u řady pacientek ale obtíže naopak vygradují.
Použití skalpelu není pro léčbu nutné
Onemocnění dělohy výskytem myomu se u nás často stále řeší především odnětím dělohy neboli hysterectomií, což představuje velký zásah do ženského těla. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu pacientek napříč věkovým spektrem se odborníci snaží nalézt nové postupy, díky nimž by odstranili či ošetřili myomy bez nutnosti odstranění celé dělohy. Využívají k tomu jak konzervativní, tak operační metody.
Mezi nejčastější patří například laparoskopické nebo laparotomické odstranění myomu či myomů, které však musí splňovat určitá kritéria jak umístění myomu vzhledem k tělu děložnímu, tak jejich velikost a bezpečnou vnitřní strukturu. Je také možno použít hormonální blokádu menstruačního cyklu. Ta způsobí zástavu růstu myomu, dokonce i jeho možné zmenšení. Používá se jako doplňující léčba pro potlačení růstu myomu před chirurgickým zákrokem nebo k zástavě růstu u starších žen.
Nejpřesnější metoda určení
V pražském centru lze pro léčbu myomu podstoupit unikátní operační technologii asistované laparoskopické myolysy pod ultrazvukovou kontrolou. "Metoda spočívá v přesně cíleném zničení přívodní cévy myomů za pomoci barevného ultrazvuku, kdy sonografista "navádí" speciální operační nástroj operatéra přímo k přívodné, vyživující cévě myomu a ta je poté uzavřena unipolární jehlou," vysvětluje gynekolog a porodník Karel Pohl z kliniky GynCentrum, který zároveň zastává post superkonziliáře pro celou republiku se spádovou oblastí středních Čech a Prahy.
Jedná se o nejpřesnější metodu, která díky zástavě cévního zásobení omezí růst myomů, ovlivňuje pouze myomy s minimálním poškozením okolní funkční tkáně dělohy. Do šesti měsíců po zákroku dochází ke zmenšení myomů až o 50-80 % s minimem pooperačních komplikací.
