Dobrota se odplácí zlem. Jak časté to pořekadlo v dnešní době

Předchozí díl rozhovoru najdete zde: 1.částJe vám 27 let, jste sama, takže singles, vyhovuje vám to?

Ano i ne. Jak už jsem říkala, jsem v jednom kole a moc mě to baví. Ráno příprava na hosty, provozní úkoly, které vám nic neodpustí, po otevření restaurace jste v jednom kole, a večer jste rád, když jdete spát. Nemám moc možností se někde setkávat. Většinou se setkávám a přes celý den jsem s lidmi, kteří u nás pracují. Jelikož se ale denně vídáme, po čase se známe dost dobře na to, abych věděla, zda ten či onen by byl vhodný partner v mém soukromém žití a nalezení svého životního partnera.

Takže tudy cesta nevede?

Ale jo, jedna vedla. Zaměstnávali jsme jednoho chlapa. Byl svobodný, bydlel zde v penzionu, což v dnešní době vidím jako ne zrovna ideální záležitost. Bydlel s matkou, která ho ale z bytu vyhodila, neměl kde přebývat, a tak možnost pracovat u nás s možností bydlení přijal ihned. Měl stejné názory jako já, jevil se pohodově, a tak mezi námi přeskočila ta pověstná jiskra. Rodina ho přijala doslova jako svého a mysleli jsme si, že vše bude v poklidu a potáhneme za jeden provaz dál. Jaká to mýlka.

Co se stalo? On byl pak jiný?

Ano. Velice krátce na to kdy jsme spolu něco měli, se úplně změnil. O mé rodině začal mluvit i přede mnou velice sprostě, i o mé sestře, která je pro mne to nejcennější co mám, protože jí mohu říci vše bez obav, ráda pomůže, poradí, zkrátka perfekt ségra, a to mě dost štvalo. Požádala jsem ho slušně, aby toho nechal, přestal se takto vyjadřovat, a pokud se nezmění, nebo mu zde něco vadí, tak ať ukončí náš vztah, a rozejdeme se. Toho ale nevyužil a nechtěl se o tom bavit. Víte, ono mu to vyhovovalo. Měl kde bydlet, měl možnost se zdarma najíst, mít zázemí, mít lásku, ale na druhou stranu nepřijal nic z naší strany. Naši výchovu, pravidla rodiny, zájmy, povinnosti, atd. Nic, jen to své Já, které chtěl od všech plně respektovat. Hlavně ode mne.

Nebylo to výchovou?

Tak to jste trefil do černého. Jak jsem pochopila, on byl vychováván matkou, otce neměl, neznal ho, a matka ho po celou tu dobu co žil u ní stresovala, pořád ho napomínala, že vše dělá špatně, a to v něm zůstalo a snažil se to dál aplikovat i u mě.

Jak aplikovat, v čem?

Například když jsem mu udělala snídani, seřval mě, že jsem namazala chleba máslem z opačné strany, lžičku na čaj jsem položila obráceně než by dal on, atd. atd. Už jsem nevěděla časem jak co udělat, co říci, jak se chovat aby byl spokojen. Druhý den jsem to udělala přesně, jak on chtěl, a opět mě seřval, že jsem neschopná a dělám to jinak, než mi řekl.

Chlap na zabití,…

Ano přesně tak. Měla jsem ho ráda, pořád jsem věřila, že bude líp. Člověk když druhého miluje z celého srdce, nevidí to co druzí, nechce slyšet nic negativního, a dokáže se povznést i nad tím, co by jinak řešil ihned. Hodiny se sestrou jsme probírali jeho přístup ke mně, ale cítila jsem, že to dál takhle nejde.

Život je změna, a Žaneta šla do toho na plno.