Doktorka Maršálková radí, jak poznat bezpečný rybník. I jedno vykoupání může znamenat zdravotní problémy
Léto a koupání patří k sobě, o tom nemá smysl diskutovat. Jen je potřeba vědět, která voda je bezpečná a které se raději vyhnout. A pokud nechceme využít koupaliště nebo jinou kontrolovanou vodu, musíme se spolehnout na vlastní odhad. Jednoduchý laický test ale může odhalit nebezpečné sinice.
Od června do konce letních prázdnin je tak zvaná koupací sezona, tedy období, kdy hygienici kontrolují vybrané rybníky a další vodní plochy a výsledky oznamují na internetu. Jenže samozřejmě nemohou pokrýt každou “louži”. Jak se chovat, když se chceme vykoupat a nemáme přesné informace o kvalitě vody? O tom může mluvit třeba Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu Akademie České republiky.
Sinice jsou téměř všude
„Některé lokality, kde již začalo sledování kvality vody, se vyznačují sníženou průhledností způsobenou nárůstem fytoplanktonu v důsledku slunečného počasí. Když se podíváme zpět do minulého roku, mělo na základě analýz na 275 koupacích lokalitách nevyhovující kvalitu vody 13,8 % míst, právě kvůli nárůstu fytoplanktonu, zejména sinic. Lze tedy očekávat, že sinice budou v jisté míře přítomny v koupacích plochách i letos,“ uvedla Eliška Maršálková. A právě na zmiňované sinice si musíme dát dobrý pozor.
Pozor na zdraví
„Přemnožení sinic je nebezpečné jak pro lidské zdraví, tak pro vodní rostliny a živočichy. Obsahují toxiny, které se mohou projevit v lepším případě alergií, v horším záněty očí a spojivek, žaludečními obtížemi, bolestí hlavy, malátností, oslabením imunity, při dlouhodobějším kontaktu až poruchou funkce jater či potratem u těhotných. Vyšší riziko je samozřejmě u malých dětí, které jsou citlivější a mají nižší tělesnou hmotnost,“ doplnila Eliška Maršálková.
Stačí jedna lahev a máte jasno...
Jak tedy poznat vodu, v níž nejsou ve velké míře sinice a můžeme se zde tedy bez obav koupat? Poměrně jednoduše, pomocí tak zvaného Maršálkova testu. Stačí k němu jedna průhledná lahev třeba od pití. Tu naplníme asi dva centimetry pod okraj vodou, kterou chceme zkoumat, a počkáme přibližně dvacet minut, než výsledek pokusu vyhodnotíme. Pokud se vytvořil u hladiny zelený proužek nebo povlak, který vypadá jako zelená krupice nebo sekané jehličí, ale zbytek vody zůstal čirý, jsou ve vodě sinice. Zůstala-li voda zelená, obsahuje řasy, které našemu zdraví nevadí.
Pokud u sebe nemáme ani lahev, která by nám k laickému rozboru posloužila, měli bychom se alespoň rozhlédnout po celé ploše rybníka, zda není někde viditelný zelený povlak takzvaného vodního květu sinic. Ten při podrobnějším pohledu tvoří opět zelené částečky připomínající zelenou krupici nebo sekané jehličí a může se díky větru libovolně přemísťovat.
Poslední pokus
Jestliže si ani poté nebudete jisti, můžete učinit poslední pokus. Vstupte opatrně po kolena do vody, ale tak, abyste pokud možno nezvířili usazeniny ze dna. „Kromě přítomnosti sinic je pravděpodobné, že koncentrace řas je tak velká, že by mohla způsobit alergie. Pokud přece jen dojde ke styku se sinicemi, neotírejte se, ale co nejdříve se osprchujte čistou vodou,“ radí doktorka Maršálková.
I když léto láká a opatrnost někdy trochu uvadá, měli bychom stále mít na paměti, že zdraví máme skutečně jen jedno a jedno vykoupání za třeba i dlouhodobé problémy rozhodně nestojí.
KAM DÁL: Golden Gate Bridge je rájem sebevrahů. Díky speciálním telefonům se z něj dovoláte přímo psychologovi
