Drogově závislým na stará kolena. V Česku bohužel krutá realita
Drogy jsou velmi často spojovány především s mladými lidmi, zvláště s těmi sociálně vyloučenými. Nepříliš často jsou zmiňovány i ve spojení se starší generací, což lze považovat za chybu. Protože i tato generace je jedním z největších sociálních problémů současnosti bohužel zasažena.
S drogami experimentuje v mládí spousta lidí. Část z nich se také velmi rychle potýká s velkým problémem - závislostí. Tendence k nejrůznějším experimentům a tedy i větší míře možné závislosti po třicítce sice výrazně klesá, objevují se však čas od času i výjimky, že se zkrátka stane jedinec drogově závislým až v pokročilém věku. Je k tomu celá řada nejrůznějších důvodů.
K drogám nasměruje mladší partner
Jedním z nich je vztah s mladším partnerem, který toho staršího na šikmou plochu zkrátka a jednoduše přivede. Mezi dalšími důvody je i určitý životní stereotyp, nuda, stres, osamělost nebo tzv. "krize středního věku". V pokročilých letech propuká občas naplno i jistý "nešvar" z mládí, kdy si tehdy člověk vzal čas od času zkrátka něco na pobavení.
Mezi nejčastější tvrdé drogy, které starší lidé užívají, patří bezesporu pervitin. Mezi „lehčími“, pak dominuje za alkoholem (pokud ho tak bereme a nepřiřadíme ho rovnou na úroveň zmíněného pervitinu) i marihuana. Velmi často se stává, že mezi jednotlivými drogami starší lidé přecházejí - např. od alkoholu, přes marihuanu a opiáty, až po zmiňovaný pervitin.
Problémoví "feťáci" stárnou
Není žádným tajemstvím, že populace uživatelů drog v posledních letech výrazně stárne. Je samozřejmě také mnoho mladých nových uživatelů drog, přibyly i nové syntetické drogy. Ale takoví klasičtí uživatelé drog, kteří společnosti nadělají nejvíce problémů, zkrátka stárnou.
Velmi zajímavým faktorem je i pohled na ještě o něco starší populaci - nad 60 let. Pokud ve zmíněné věkové kategorii jde o takové ty známé nelegální drogy typu pervitinu nebo některých druhů opiátů, příliš uživatelů v tomto věku není. Nahrazuje to ale zejména velká závislost na benzodiazepinech, tedy "lécích" typu neurol nebo diazepam. I tyto "léky" jsou obrovským problémem posledních let, o kterém se vůbec nemluví, natož aby se řešil...
I v odvykání je velký rozdíl
Nejen v typu užívání drog, ale i v odvykání je poměrně velký rozdíl u všech věkových skupin. Čtyřicátníci mají jiné potřeby než třeba dvacetiletí. Abstinovat, změnit životní styl, živit se poctivou prací, to vše je s přibývajícím věkem stále složitější.
K tomu se mohou přidat se stále vyšším věkem i například psychické či zdravotní problémy. Proto je mnohdy potřeba pracovat na určitých odvykacích kúrách s každým uživatelem drog individuálně.
