Hit býti singles… Máme se ho bát, nebo ho vítat

Život v singles je fenomén, kterým dnes žije hodně lidí. V malých městech a vesnicích je toto slovo skoro neznámé, neboť se tam lidé znají od mala, a člověk žijící singles, hlavně ve věku 30 a více je živnou půdou pro téma u plotu či v hospodě.

Ve velkých městech díky uzavřenosti a izolaci lidí, práci, spěchu a hektického života je to slovo co na první pohled dává volnost, čas, a život bez závazku vůči druhému. Ale je to výhra? Člověk se obklopí lidmi, kteří též preferují život singles, a tím půjde většinou v jejich šlépějích.

 

Kdo jsou vlastně lidé žijící v singles

Jsou to především lidé, kteří mají náročnou práci, jsou v ní úspěšní, mívají své bydlení, a prací žijí většinu dne. Život  zasvěcují práci a kariéru považují za náplň života. Mají spoustu kamarádů, přátel, čas na koníčky, sport, jelikož je to jen jejich čas a nemusí se s nikým o něj dělit.

Mají čas se lépe sami poznat, prožít nesčetná dobrodružství, poznávání života ve všech směrech, stejně jako poznávání sexuální svobody a poznávání partnerů.

 

Možnost mít na své koníčky a záliby s možností rozhodovat o všem sám, je lákavá fixe, které podléhá více a více lidí. O možnosti budování kariéry, cestování a neřešit běžné partnerské problémy, jako co vařit, kdo co nakoupí, kdo vyzvedne děti ze školky, ani nemluvě. Bohužel, a to je moc špatná, ale zároveň dosti rozšířená věc je to, že v singles žijí a cítí se dost lidí, kteří vlastně singles nežijí. Žijí v partnerském vztahu, mají práci, zázemí, partnera, rodinu, ale jsou sami na vše, chybí běžná komunikace, jak bylo, co budeme dělat, kam vyrazíme ve volnu, co podnikneme, jak se máš, atd.

Ovšem každá věc má rub i líc, jako i život v singles

Po čase se dostaví strach ze samoty, pocit opuštěnosti, kde tento stav vede velice často k depresím, migrénám, nechuti cokoliv dělat, protože padne slovo a proč vlastně, pro koho…

Není komu se svěřit doma, popovídat si v tichu čtyř stěn, a pokud je nálada někam společně vyrazit, je člověk žijící v singles odkázán na volný čas druhých, a vězte, že oni ho mají pro jiné hodně málo.

Nemluvě o stavu kdy se nedaří, přijde nemoc, pracovně je čas vzácností, kdo pak udělá doma jídlo, kdo místo vás nakoupí, dojde pro léky, uvaří čaj, pohladí a řekne, bude líp, jsem s tebou… Nikdo. Jste na vše sami. A nekonečná nejistota při navazování déletrvajícího vztahu (těžko se vrací do „normálu", když to zkrátka nevyjde, stejně tak se musí člověk mnohem více uskromňovat, když začne žít partnerský život).

To vše už je jen krůček od toho aby se člověk uzavřel do sebe, začal vlastně druhým tiše závidět, přestane s nimi komunikovat, protože nemá téma na rozmluvu a dost často bohužel končí nad alkoholem a v krajních případech na práškách a drogách, což ve velkoměstech vidíme denně.

Rozhodně k tomu přispívá i dnešní doba. Život v singles nás neomezuje ve finančních počtech, tak jako s partnerem, je jen na nás kolik a kde, za co finance utratíme, jsme bez hádek a tresu že nám ten druhý nerozumí, a máme kamarády, kde se odreagujeme a užíváme si. Ale přátelé budou suplovat partnery pouze dočasně, tak jak mají oni čas, protože i oni mají svůj vlastní život, a pokud si najdou partnera, mají úplně jiné životní cíle a jsme rádi, že nám občas napíší SMS či zavolají, jak se máme.

A v této situaci, kdy jsme doma, sami, zapneme počítač, připojíme se na net a jak se lidově říká, začneme brouzdat po internetu kde se co šustlo, kde se co děje, kdo je kdo, a šup, jsme na seznamce, na chatech, na proklínaném, ale i vychvalovaném Facebooku, a hledáme záchranný kruh, který by nám ten život změnil. Jde to, ale je to lidově říkajíc pořádná fuška. Takže držíme palce, ať to vyjde.

 

Jaké zkušenosti máte se životem singles vy? Co vás na singles baví, a naopak? V čem je naopak partnerství podle vás hodnotnější? Napište nám vaše názory, důvody proč je to tak či onak, a sdělte všem proč jste se rozhodly pro to či ono.