Horko a dusno posledních dní. Co toto počasí může provést s naším zdravím?
Meteorologické předpovědi mluví o nejteplejším týdnu letošního léta. Teploty místy vysoce přesahující třicítku, je dusno a málo srážek. Kardiaci, starší lidé a malé děti nejlépe vědí, jak moc je toto počasí pro ně nesnesitelné a jak moc jim to znepříjemňuje život. Ale i naprosto zdravému a vitálnímu člověku může vedro poměrně značně ublížit.
V první řadě je třeba si uvědomit, že lidské tělo je vlastně takový uzavřený přístroj, který se snaží sám sebe udržet únosně v teple. Ale samozřejmě je třeba mu pomoci, protože jinak se vystavujeme riziku vážných zdravotních komplikací. Co vše může přijít?
Nebezpečný úžeh i úpal
Vzniká zejména přímým slunečním zářením na oblast hlavy a šíje. Velmi často vyvolává malátnost, zvracení, bolesti hlavy, závratě nebo třeba poruchy koncentrace. Ve vážných případech může vyvolat i otok mozku a smrt.
Úpal, to je šokový stav, kdy teplota těla stoupne nad 40,5 °C. Je to způsobeno především poruchou termoregulace a tento stav nastává ve chvílích, kdy tělo není schopno odvést dostatečné množství tepla z těla, a teplo se tím pádem v těle nahromadí. Úpal, stejně jako úžeh, může způsobit těžké poškození mozku, které může být i smrtelné.
Kolaps organismu
Ke kolapsu dochází ve chvíli, kdy delší dobu stojíme. Dojde totiž k nahromadění krve v nohách a v břiše, čímž dojde k poklesu tlaku krve a následnému bezvědomí. Kolaps je ze zatím zmíněných stavů relativně nejbezpečnější, většinou z něj neplynou žádné vedlejší a vážnější důsledky.
Vztek, popuzení, deprese
Horka nás dostávají i do stavů, kdy je z míry vyvedeno naše duševní zdraví. Dlouhé horké dny v práci, následované tropickými nocemi, jsou docela zaručeným způsobem, jak se dostat do kruhu letních depresí. Vše je zapříčiněno tím, že srdce začne rychleji pracovat a začneme rychleji i dýchat, což vede k nervozitě. A čím déle budeme horku vystaveni, tím více se budou tyto stavy prohlubovat. Proto spousta osobních koučů a psychologů doporučuje větší spory řešit až za chladnějšího počasí.
Dalším velkým problémem v řešení jakékoli záležitosti je to, že lidský mozek vystavený horku zkrátka začne přemýšlet jen nad pár věcmi. Nad stínem, nad tekutinami a nad tím, jak zase navodit pocit pohodlí. Proto mu ovšem poté již nezbývá dostatečná kapacita na koncentraci na zadaný úkol či řešený problém.
Nikdo z nás určitě nechce tyto stavy zažít, i když bohužel stále více lidí s tím již má své zkušenosti. Jak se toho ale vyvarovat? Jak co nejlépe „přežít“ tropické teploty?
Pitný režim je základ
Dospělý člověk by měl za den vypít minimálně 2 litry tekutin. Samozřejmě nejlépe neslazených. V tropickém počasí by tahle hranice měla stoupnout až dvojnásobně, protože v horku začne lidské tělo v první řadě produkovat pot a úbytek vody z organismu je v tom případě až 1,5 litru za hodinu.
Stín a dodržování klidu
Nejen sportovcům se doporučuje, aby si největší fyzickou zátěž vhodně rozložili během dne. Je samozřejmě lepší, když vyrazíme běhat v sedm ráno než v deset. Obecně platí, že malé děti, starší osoby a osoby náchylné na srdeční problémy by se mezi 11:00 a 15:00 měly zdržovat zásadně doma, v chládku. Pokud už ale zkrátka musíte ven, kromě lahve s vodou byste s sebou rozhodně měli mít pokrývku hlavy a porozhlédnout se v tom největším vedru i po nějakém stinném místě, kde je teplota alespoň trochu nižší. A pokud není možné zdržovat se ve stínu, je důležité tělo alespoň ochlazovat, třeba mokrou pokrývkou hlavy, otíráním šíje atd.
