Jak bezpečně přežít bouřku v otevřeném prostoru? Hlavně zachovejte rozvahu
Temná mračna se stahují nad krajinou. V dálce blesk rozetnul oblohu dlouhou klikatou čárou. A ohlušující hřmění postrašilo vše živé. A teď si představte, že stojíte uprostřed otevřené pláně a žene se na vás bouřka. Jak se zachováte? Víte, jak chránit před bleskem?
Nemůže to být nic příjemného, když vás hromy a blesky zastihnou během vycházky v přírodě. To není jako doma, že zavřete okna, možná vytáhnete ze zásuvky drahé elektrospotřebiče a budete se dívat ven, co to boží dopuštění bude páchat za škody.
Jestliže se však budete nacházet na louce, lesní cestě mezi vysokými smrky nebo na vrcholku hory, je třeba se zachovat jinak. Pravděpodobně se vám hlavou budou honit různé myšlenky a představy, dosahující až katastrofických scénářů. Možná si budete říkat, proč jste na túru vůbec chodili, když přece v televizi příchod bouřky předpovídali. Ale znáte to, že můžete mít pocit, že vás se to přece týkat nebude.
Co je to vlastně blesk?
Pod pojmem blesk si, zjednodušeně řečeno, představte zkrat mezi mrakem a zemí. Blesk je ve své podstatě elektrostatický výboj sestupující z mračen, jenž se cestou potkává s výbojem ze země.
Vzniká charakteristické světlo a vzniklá elektřina zahřívá okolní vzduch, což je doprovázeno zvukem hromu. Síla blesku je ohromující, dosahuje elektrického proudu až 10 tisíc ampér a teploty 30 tisíc stupňů Celsia. Je tedy již na první pohled zřejmé, že zásah bleskem není nic příjemného a následky mohou být až fatální.
Zajímavosti o blesku
- Jeden blesk dosahuje průměrné energie až 250 kW/h
- Na Zemi ročně uhodí přibližně 16 milionů blesků.
- Úmrtnost zásahem blesku: 10 lidí na Zemi denně.
- Pravděpodobnost zasažení člověka bleskem je 1:3 000 000.
- Sochu Svobody v New Yorku zasáhne asi 600 blesků ročně.
- Blesk je pětkrát teplejší než povrch Slunce.
- Jen 5 % blesků se skutečně dotkne zemského povrchu.
- Na Zemi probíhá na 40 tisíc bouřek denně.
Při bouřce si raději dřepněte
V televizní komedii Svatební cesta do Jiljí (1983) se Libuše Šafránková před bouřkou na vrcholku hor chránila v podřepu s větvičkou borovicové kleče v ruce. Svým způsobem se zachovala správně. Zastihne-li vás bouřka na rovné planině s jedním stromem opodál, tak zapomeňte na to, že byste se právě pod ten strom schovali.
Bezpečnější variantou je vyhledat příkop nebo nějakou prohlubeň v zemi. Není-li nic podobného po ruce a k autu je to daleko, pak byste si měli dřepnout, stát na špičkách, ruce dát za krk za skloněnou hlavu. Deštník i krosnu odhoďte stranou. No tak zmoknete. Je to rozhodně lepší, než kdyby do vás blesk uhodil.
Lehnout si zem? Ani náhodou
Jestliže se tedy právě pohybujete na horách a míříte si to k vrcholku zrovna ve chvíli, kdy se začíná blýskat, měli byste výstup nahoru ukončit, obrátit se a jít se schovat do nížiny.
Během bouřky jste relativně v bezpečí v uzavřeném automobilu, nikoliv však v kabrioletu. Za bouřky zavřete okno a vyhýbejte se prostředí, kde by mohl hrozit pád stromů. Z toho jasně vyplývá, že pobyt v blízkosti vodních ploch, sezení na lodičkách, plavání nebo provozování windsurfingu během bouřky znamená škádlit hada bosou nohou. Taková prostředí blesk rád navštěvuje.