Jen málo lidí spí správně: Hrozí jim kvůli tomu vyšší riziko infarktu, říká profesor Linhart

„Studie PPS3 jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Na důležitost kvalitního spánku bychom měli myslet také u našich pacientů,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Optimálně spí jen málo lidí

Studie nazvaná Skóre zdravého spánku a výskyt kardiovaskulárních onemocnění (Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases) zkoumala po dobu 10 let 7 200 zdravých lidí ve věku od 50 do 75 let. Účastníci studie nejdříve podstoupili prohlídku a vyplnili dotazníky o životním stylu, osobní a rodinné anamnéze, zdravotním stavu a poskytli informace o pěti klíčových spánkových návycích. Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlé srdeční úmrtí v rodině.

Lidé ve studii procházeli kontrolou každé 2 roky po dobu 10 let. „Francouzští kolegové hned zpočátku zjistili, že optimálně spí pouze 10 % lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda,“ seznamuje s výsledky prof. Linhart. „Dobří spáči měli o 75 % nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně.“ Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata“.

Začít je třeba už u dětí

Ke kvalitnímu spánku by se podle českých kardiologů měly vést už malé děti, tak aby si zvyk odnesly do dospělosti. „Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví,“ vysvětluje kardiolog doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D.

„Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, zvyšuje se aktivita sympatického systému, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně například hypertenze či arytmií, a to už od raného dětství. Zvýšená aktivita sympatiku rovněž významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy, což dále potencuje riziko vzniku vážných onemocnění, jako je infarkt myokardu či mozková mrtvice.“

Strašák jménem spánková apnoe

Lékař také upozorňuje na často nerozpoznanou poruchu spánku – tzv. spánkovou apnoe, kdy dochází k občasným zástavám dechu při spaní. Krev se tak méně okysličuje, dochází opět k silné aktivaci sympatiku, nejprve v noci, později i ve dne, což srdci a cévám škodí. „Podle našich zkušeností trpí nerozpoznanou, a tedy neléčenou spánkovou apnoe polovina našich pacientů, třetina z nich klinicky významnou formou,“ dodává doc. Kára.

Kardiologové apelují na veřejnost, aby spánkovou hygienu nepodceňovala. Podle doc. Káry je dobré například usínat a vstávat v přibližně stejnou dobu, minimálně hodinu před usnutím nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, snížit hladinu denního stresu a nočního hluku. Spánku také prospívá pohyb, ale ne těsně před spaním. Je dobré se celkově zklidnit, například četbou, hovorem se svými blízkými, poslechem klidné hudby či meditací. „Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí a Česká republika se řadí k evropským zemím s nejvyšším počtem nemocí kardiovaskulárního systému, je dobré si význam kvalitního spánku více připomínat a uvědomovat,“ uzavírá prof. Linhart.

Zdroje: redakce, European Health Journal, nih.gov, citovaní odborníci

KAM DÁL: Tmavé kruhy pod očima: Co dělat, když dostatek spánku nepomáhá?