Jsme národem turistů. Od označení první turistické české trasy uběhlo letos již 130 let
Jestliže máte rádi turistiku, pak určitě chodíte podle značek. Bez nich by byl člověk při toulkách přírodou ztracený. O Češích se ví, že jsou národem, který má pěší túry ve velké oblibě. Pěšky se na vycházky chodilo už za národního obrození a chodí se i dnes. Není tedy divu, že turistické značení jako soustava turistických značek letos oslavilo již 130 let od svého vzniku.
Historie turistiky se pojí hlavně s náboženskými poutěmi do vzdálených míst – třeba do španělského Santiago de Compostela v Galicii. Dost se nachodili také studenti nebo tovaryši. S nástupem romantismu v 18. století se do popředí dere také zájem o divokou přírodu, hory a cizí kraje a s tímto je spojený vznik turistiky.
Jedním z prvních českých turistů byl určitě básník Karel Hynek Mácha, jenž prošel oblast v okolí Bezdězu nebo se vydal i do Itálie. Ostatně dnes je Máchova cesta z Mělníka do Bezdězu označena jako červená značená cesta Klubu českých turistů, takže si ji může projít každý, komu tento kus české země učaroval.
První česká značená cesta
S rozvojem turistiky úzce souvisí také potřeba nějakým způsobem značit cesty, po nichž se chodilo. Takže už v roce 1889 byla v Čechách označená označovacím družstvem Klubu českých turistů (KČT) první červená turistická trasa – ze Štěchovic ke Svatojánským proudům a do Svatého Jana pod Skálou v lesích v okolí Karlštejna.
Ostatně KČT byl založený jen rok předtím skupinou vlastenců okolo Vojty Náprstka a brzy se stal významnou organizací, která sdružovala stále více členů, a to také z řady významných osobností kultury nebo společenského života. Dnes jich má KČT na 40 000. Se vznikem Klubu českých turistů souvisí také vznik měsíčníku o turistice Turista, který patří k nejdéle vycházejícím časopisům u nás. I on letos oslavil stejně jako turistická značka 130. narozeniny.
Jak vypadala první turistická značka?
Byla od té, co známe v současnosti, poněkud odlišná, co se její velikosti týká. Původní pásová turistická značka měla prostřední barevný pruh široký 10 cm a dva krajní bílé byly široké 4 cm, zatímco dnešní značení má tvar čtverce o rozměrech 10 × 10 cm. První dálková trasa z Prahy přes Brdy až na Šumavu byla označená v roce 1912.
Turistické značení v současnosti
I dnes používá Klub českých turistů pásové turistické značení s použitím čtyř barev – žluté, modré, červené a zelené, jež bývají namalované nejčastěji na stromech, sloupech nebo jiných objektech. K českému standardu patří značka, jež je tvořená vodorovným barevným pásem s krajními bílými pásy. Pro odbočení trasy se používá šipka.
Na významných místech a rozcestích se zpravidla umisťují rozcestníky, což jsou plechové tabule s označením míst. Jistě není bez zajímavosti, že podle těchto českých standardů Češi označili také trasy na některých místech v Rumunsku v okolí Banátu, na Podkarpatské Rusi na Ukrajině, u městečka Bataypora v Brazílii, v okolí filipínské sopky Kanlaon nebo na severozápadě Albánie.
Dálkové pěší mezinárodní trasy v ČR
V současné době je v České republice označeno na 43 000 km turistických tras. Najdeme tu ovšem celkem tři dálkové mezinárodní turistické trasy, které vedou přes území ČR:
- E3: Jejím výchozím místem je Santiago de Compostela. Tato trasa vstupuje do ČR v oblasti Pomezí, pokračuje do Krušných hor, Hřenska, Jizerských hor, Lužických hor, do Krkonoš. V oblasti Harrachova přechází trasa na polskou stranu a vrací se až v Kralickém Sněžníku. Dále pokračuje do Jeseníků a přes Suchdol nad Odrou do Beskyd. Přechází na Slovensko a končí v Bulharsku na břehu Černého moře.
- E6: Tato trasa začíná nedaleko Stockholmu na břehu Baltského moře. U nás vstupuje opět v oblasti Pomezí, pokračuje do Mariánských Lázní a na Šumavu k hraničnímu přechodu Alžbětín. Dále vede přes Rakousko na Balkán a končí v Dikelle v Řecku.
- E10: Trasa začíná na Rujáně na Kap Arkona, přechází Německo a k nám vstupuje ve Varnsdorfu, jde přes České středohoří, do Prahy, přes Brdy a České Budějovice na hraniční přechod ve Studánkách. Trasa končí v severní Itálii v Bolzánu.
