Kolik parazitů máme ve vlastním těle? Podle profesora Lukeše jde o naše staré přátele, které bychom si měli hýčkat
Pro většinu z nás je představa červa ve vlastním těle doslova odporná a raději ji zapudíme něčím příjemnějším. Někteří vědci, a patří mezi ně i doktor Julius Lukeš, světově uznávaný parazitolog, se odhodlali k děsivému kroku. Profesor Lukeš dobrovolně pozřel a ve svém těle “choval” tasemnice.
O tom, že naše tělo potřebuje “spolupracovat” i s dalšími organismy, jejichž přítomnost v organismu se nemusí každému z nás právě líbit, není nutné diskutovat. Stačí několik dnů nebo týdnů užívat antibiotika a určitě poznáme změnu - jednak k lepšímu, protože s jejich pomocí zlikvidujeme nepříjemnou chorobu, ale pak také můžeme pozorovat problémy, které jsme si způsobili likvidací užitečných mikroorganismů, které se v našem těle dříve usadili, abychom z toho měli prospěch všichni: oni i my sami. Smiřme se s tou myšlenkou, i když vědomí, že jsou nejen naše střeva domovem pro takové breberky, není příjemná. Jenže jsou vědci, kteří v této oblasti doslova neznají hranic…
Choval tasemnice ve vlastních střevech
Například profesor Julius Lukeš, který si svoje teorie zkouší sám na sobě. Také proto před časem pozřel hned tři vývojová stadia tasemnice a ve svém těle je v podstatě choval více než rok. I když nakonec každá z nich měřila kolem čtyř metrů, on sám se podle vlastních slov cítil dobře. „Věděl, jsem, že mi žádné riziko nehrozí,“ uvedl jako zaměstnanec kanadského institutu pro pokročilý výzkum CIFAR a zároveň také profesor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Podpora imunitního systému
Obecně rozšířený názor, že parazité škodí, je podle jeho názoru mylný a jak již publikoval v roce 2014, drží se názoru, že většina střevních parazitických infekcí nemá na lidi negativní vliv, pokud je udržována v rozumné míře. Uvedl dokonce, že by mohlo jít naopak o možnost aktivace imunitního systému, který by se následně snáze popral se zánětlivými chorobami.
Těžko na cvičišti...
Podle doktora Lukeše jsou parazité pro střevo vlastně něco jako trénink na opravdový problém. Když se potom objeví neobvyklá situace, zánět a podobně, nebude už střevo reagovat přehnaně a s problémem si snáze poradí. Ostatně parazité jsou přece součástí lidských životů a organismu po celou dobu naší existence, tak ani není čemu se divit. Jen ta představa zkrátka není lákavá. Doktor Lukeš si dokonce postěžoval, že zvláště ve vyspělých zemích byli tito naši souputníci v posledních přibližně padesáti letech prakticky zlikvidováni - a to rozhodně není naše velké vítězství.
Jsme to vůbec my?
Podle vědeckých výzkumů je lidské tělo tvořeno vlastními buňkami jen z deseti procent a zbytek je materiál “nelidský”, převážně tělu prospěšné mikroorganismy. Většinou jde o velmi jednoduché organismy, ale najdou se i takové, které už mají složité buněčné struktury. Podle doktora Lukeše, stejně jako i podle jeho spolupracovníků, se zkrátka musíme sžít s myšlenkou, že v lidském těle nějaký ten parazit zkrátka je a dokonce je nám prospěšný. Jsou to podle něj jacísi naši staří přátelé a jako k takovým bychom se k nim měli také chovat. I když tasemnici jako on ve svých střevech asi dobrovolně krmit nebudeme a pokud si už přejeme nějakého toho společníka, zůstaneme raději u psa nebo u kočky.
Zdroj: medicalxpress
KAM DÁL: Legendární Cimrman byl původně řidičem parního válce. Jméno dostal po hokejistovi
