Láska potřebuje koření: Jak ho správně namíchat radí neurolog Stránský a vysvětluje, jak si udržet vášeň i vztah

Zbláznit se láskou jako hrom, který přijde z čistého nebe, může kdokoli. S věkem to nemá nic společného. „To, čemu říkáme láska, totiž není nic jiného než změť hormonálních a  neurochemických mechanismů, které prostě fungují nezávisle na tom, kolik je nám let,“ tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a ředitel Polikliniky na Národní v Praze.

Je pravda, že city k druhému pohlaví můžeme ve vyšším věku alespoň trochu korigovat. To však podle doktora Stránského neznamená, že dokážeme být méně zamilovaní jen proto, že máme s láskou už nějaké špatné zkušenosti. Umíme však být na základě předchozích zkušeností malinko opatrnější. Pohlédneme-li na lásku z této stránky, lze konstatovat, že je "rozumnější".

V žádném případě to však neznamená, že je menší či chladnější. I v pokročilejším věku je možné psát sto sms denně někomu, koho milujeme. Stejně tak to neznamená, že čím jsme starší, tím si umíme lépe vybrat partnera pro život.

Co je to láska?

„Pokud mám odpovědět jako neurolog, pak láska je spíše všeobecný termín, který souvisí se subjektivními pocity a myšlenkami,“ konstatuje lékař. „Pro každého to ale může být něco zcela jiného – hodně závisí na tom, jak je mozek jednotlivce sestaven (a připraven), jak tyto pocity a myšlenky dokáže propojovat. Dalším významným faktorem je předchozí životní zkušenost a hlavně sebejistota – je pozoruhodné, že lidé mnohokrát hledají lásku, aby nahradila určitý pocit nedostatků, což samozřejmě není optimální. Poté, co láska nastane, její počáteční rozsáhlá dynamika se na neurologické úrovni těžko udržuje. Ono to vlastně tak má být. To je důvod, proč vášnivost lásky postupně v závislosti na její délce slábne. Původní pocity se nahradí jinými.“

Může se stát, že po předchozí špatné zkušenosti zvolíme podruhé někoho, kdo je naprostým opakem předchozího partnera. Jenže pro mozek jsou důležitější vzory zasunuté v pomyslných šuplíkách než to, co chceme. I když tedy jsme v padesáti rozumnější a zkušenější, výběr partnera rozhodně není jednodušší. Snad jen vzhledem k předchozím zkušenostem můžeme být ve vztahu spokojenější. Ovšem dokážeme-li ustoupit alespoň z některých svých představ a do vztahu zasunout něco, co je stejně důležité v mládí i v pozdějším věku, totiž toleranci.

Proč je důležitý polibek?

Při seznámení i samotném výběru partnera nelze podcenit roli polibku. „Oblasti rtů a jazyka jsou bohaté na nervová zakončení, a tudíž jsou velmi citlivou erotogenní zónou. Při líbání nezapojujeme jen hmat, ale i čich a chuť. A kombinace všech tří smyslů stimuluje v mozku děje, jejichž výsledkem je informace, zda toho druhého chceme, nebo ne,“ vysvětluje MUDr. Stránský. Při polibku se v mozku začínají uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu a snižují negativní účinky stresu.

Zatímco organismus žen takto reaguje zpravidla jen na protějšky, do nichž jsou zamilovány, mužům stačí, jde-li o pro ně přitažlivou ženu. „Proto také celá řada žen, které usoudí, že jejich nový muž špatně líbá, vztah ukončí. A to i přesto, že se jim jinak možná partner líbí. Pro muže je důležitější než polibek vizuální vjem,“ podotýká neurolog.

Muži posuzují nejen celkový dojem, ale i jednotlivé partie – zvlášť tedy hodnotí zadeček, prsa i obličej. „Vše pomyslně oznámkují a rozhodnou se. Žena se převážně dívá muži do očí a snaží se co nejlépe odhadnout jeho charakter. Pátrá v paměti a porovnává jej s jinými muži. Tak zapojuje více částí mozku v obou hemisférách na rozdíl od mužů, kteří jsou dle stereotypu méně přemýšliví,“ doplnil odborník.

KAM DÁL: Těžký osud nejslavnější malířky světa. Morfium, amputace nohy, ale také vztah s kontroverzním komunistou.