Lázně Toušeň poskytují blahodárnou slatinu

V lázeňství se slatina jako tzv. peloid využívá při termoterapii chronických revmatických onemocnění
a chorobách pohybového aparátu. „Zpracováním sirnoželezité slatiny vzniká materiál, který je pro lidské tělo velmi prospěšný. Slatina kromě chemického působení předává teplo do lidského organizmu postupně a účinek tepla je tak větší než u běžné koupelové procedury,“ uvádí MUDr. Věra Svášková.

Přírodní antibiotika

 „Další blahodárné vlastnosti slatiny vyplývají z jejího chemického složení. Slatina má vysoký obsah huminových kyselin – přírodních organických látek vznikajících rozkladem převážně rostlinných zbytků, které se chovají jako přírodní antibiotika, a její nízké pH má také výrazný antibakteriální účinek,“ doplňuje MUDr. Věra Svášková.

Postup přípravy slatiny

Sirnoželezitá slatina vznikla výplní slepého ramene Labe při jižním okraji údolní nivy u Čelákovic. Slatina se těží bagry a se navrší do homole ke zrání. Po měsíci se provádí odběr natěžené slatiny k rozboru v laboratoři. Poté se surovina převáží do krytého skladu v areálu lázní. Materiál se zpracovává v drtiči a prosívá.  Jemná slatina se v modřínové vaně smíchá s vodou a nechá bobtnat. Koupelová směs se zahřívá párou pod tlakem na teplotu předepsanou lázeňským lékařem (38°C – 40°C). Směs na zábaly se připravuje v nerezové míchačce s vodou na teplotu 45°C. 

Slatina slouží k léčbě: 

• degenerativních kloubních nemocí  
• degenerativních procesů páteře 
• chorob trávicího traktu
• chronických gynekologických zánětů
• chronických chorob močových cest

 Osvědčená metoda

Používání peloidů známe již ze starého Řecka, Říma i Egypta. V Evropě pocházejí první zmínky ze 16. století. První zpráva ze Švédska pochází z roku 1793, odkud se slatinné lázně rozšířily přes Německo na naše území. Od roku 1899 je hlavní procedurou i v lázních Toušeň, které sirnoželezitou slatinu těží z vlastního ložiska Labiště u Čelákovic. Pokud chcete svému organismu dopřát něco speciálního, neváhejte a vyražte do Polabí.