Lék na COVID-19 se blíží. Hledají ho společně vědci z celého světa

Podle zprávy, dostupné na webu časopisu Science, zveřejnila světová zdravotnická organizace studii, zaměřenou na porovnávání jednotlivých možností boje proti koronaviru, ke které se mohli připojit vědci z celého světa. Testuje se minimálně 12 metod boje proti COVID-19, včetně léků, které se využívají při léčbě HIV nebo malárie a experimentálních sloučenin nebo plazmy, bohaté na protilátky od lidí, kteří se z koronavirové nákazy zotavili. „Hned několik strategií se může ukázat jako užitečná a účinná léčba může fungovat v různých stadiích infekce,“ říká Thomas Gallagher, výzkumník z Loyola University Chicago's Health Sciences Campus.

Důležitá je rychlost

Vědci se nyní snaží vyhnout možnému opakování chyb, které se staly při epidemii západoafrické eboly v letech 2014 - 2016, kdy byly výsledky studií převedeny do praxe příliš pozdě a mnoho pacientů se tak k léčbě nedostalo. „Je třeba se rychle pohnout dopředu, abychom se co nejrychleji dostali k možnosti co nejúčinnější léčby,“ říká další z vědců, kteří se na programu podílejí.

Celosvětový program SOLIDARITY

Světová zdravotnická organizace vyhlásila 20. března program SOLIDARITY, bezprecedentní koordinovaný postup, který má vést k rychlému shromažďování obsáhlých vědeckých studií, zahrnujících tisíce pacientů z desítek zemí. Systém je vystavěn tak, aby byl co nejjednodušší a mohly se jej zúčastnit i nemocnice, ochromené náporem pacientů s COVID-19, aniž by to výrazněji zatížilo jejich administrativu. „U sledovaných pacientů bude zaznamenávána léčba, den opuštění nemocnice nebo úmrtí, délka pobytu v nemocnici a případná nutnost napojení na plicní ventilaci,“ přiblížila Ana Maria Henao Restrepo, lékařka na oddělení imunizace vakcín a biologických látek WHO.

Známé léky v dostatečném množství

Světová zdravotnická organizace prosazuje v tuto chvíli využití léků, které jsou již schváleny, byly využívány v minulosti u jiných chorob a na průběh COVID-19 mohou mít pozitivní vliv před vývojem zcela nových specifických preparátů. Zaměřuje se také na sloučeniny dostatečně hojné, aby mohly být podávány co největšímu počtu pacientů.

Čtyři hlavní léky

Do studie byly primárně zařazeny čtyři léky - antivirotikum remdesivir, dále lék proti malárii chlorochin, kombinace léčiv HIV lopinaviru a ritonaviru a posledně jmenovaná kombinace, doplněná o interferon-beta, který může pomoci ochromit viry. Léčba by mohla zastavit virus různými mechanismy, každý z nich má ale své nevýhody.

Nejlepší výsledky má remdesivir

„Podle dosavadních poznatků, které shrnují data, získané v rámci projektu SOLIDARITY, má největší potenciál k úspěšné léčbě právě remdesivir,“ říká Shibo Jiang z Fudan University. Prozatím ale ani zde nejsou jednoznačné závěry. V Číně a USA probíhají další zkoušky, z nichž mohou brzy vzejít předběžné výsledky. Jednoznačné ale je, že „stejně jako ostatní zkoumané látky může být i remdesivir nejúčinnější při podávání v prvních fázích onemocnění,“ doplnil Stanley Perlman, výzkumník koronavirů na University of Iowa. „Chtěli bychom tento lék podávat i lidem s mírnými příznaky, ale to není možné, protože je to drahé a 85 ze 100 lidí to fakticky nepotřebuje, protože se u nich nevyvinou těžší formy nemoci.“

Dobrý pocit Donalda Trumpa

Další do studie zařazený lék - chlorochin a obdobný hydroxychlorochin - získaly velkou pozornost kvůli pozitivním výsledkům malých studií a schválení prezidenta Donalda Trumpa, který řekl: „Mám z toho dobrý pocit.“ Studie na buněčné kultuře naznačují, že chlorochin může virus ochromit, ale potřebné dávky jsou obvykle vysoké a mohly by způsobit vážné vedlejší problémy.

Výsledky snahy o léčbu pacientů s COVID-19 chlorochinem jsou prozatím nejasné. Čínští vědci, kteří léčili více než 100 pacientů, uváděli výhody chlorochinu ve zprávě, uveřejněné v BioScience, ale konkrétní data nezveřejnili. Francouzský mikrobiolog Didier Raoult a jeho kolegové publikovali studii o účincích hydroxychlorochinu u 20 pacientů s COVID-19, v níž došli k závěru, že se zdá, že léčivo funguje lépe v kombinaci s antibiotickým azithromycinem. Studie, zveřejněná v Mezinárodním věstníku antimikrobiálních látek, ale podle dalších vědců měla také svoje nedostatky.

Víc škody než užitku?

„Hydroxychlorochin může ve skutečnosti způsobit více škody než užitku. Má mnoho vedlejších účinků a ve vzácných případech může poškodit srdce - a lidé se srdečními onemocněními jsou i tak vystaveni vyššímu riziku závažných forem COVID-19,“ říká David Smith, lékař z oboru infekčních chorob na University of California v San Diegu. Jak uvádí text, uveřejněný na webu Science, byly také hlášeny případy otravy chlorochinem u lidí, kteří se sami léčili.

Nejisté výsledky v Číně

Prokazatelné výsledky zatím podle vědců nejsou ani u léku, podávaného HIV pozitivním pacientům. Tento lék podle záznamů podávali svým pacientům lékaři ve Wu-chanu v Číně 199 pacientům, ale výsledky se významně nelišily od pacientů bez této léčby, informovali 15. března v The New England Journal of Medicine. Autoři tvrdí, že pacienti byli velmi nemocní a léčba mohla začít příliš pozdě.

Poslední testovaná metoda spočívá v podávání kombinace antivirotik s interferonem-beta. Problém je v tom, že interferon-beta může být riskantní pro pacienty s těžkým COVID-19, říkájí odborníci. „Pokud bude preparát podán pozdě, může to snadno vést k ještě většímu poškození tkáně, místo aby pacientům pomáhala," varují.

Testují se i další možnosti

Kromě léků, zařazených do programu SOLIDARITY jsou ve světě samozřejmě testovány i další možnosti léčby, které se zabývají například možným vlivem kortikosteroidů, potlačujících zánětlivé procesy v těle a další. Někteří lékaři vkládají velké naděje do léku, schváleného v Japonsku pro léčbu zánětu slinivky břišní. Svoji šanci by mohla získat také další antivirotika, včetně chřipkového léčiva favipiraviru a dalších HIV antiretrovirotik.

„Projekt SOLIDARITY je navržen tak, aby poskytoval rychlé a užitečné informace na základě výsledků, které jsou pro veřejné zdraví nejdůležitější,“ říká podle webu Science virolog Christian Drosten z Univerzitní nemocnice Charité v Berlíně. Podrobnější údaje by mohly pocházet z doplňkového pokusu v Evropě, který oznámila 23. března francouzská agentura pro biomedicínský výzkum INSERM.

Zvítězit zkrátka musíme

Je zjevné, že hledání léku, který bude působit proti nemoci COVID-19 a zároveň nebude mít vedlejší negativní následky pro organismus (nebo jich bude mít alespoň co nejméně), zaměstnává stovky a tisíce výzkumníků na celém světě. Ti se nyní spojili v boji proti koronaviru i prostřednictvím SOLIDARITY a je tak větší naděje na rychlejší odhalení toho nejlepšího preparátu, který svět tolik potřebuje. Prozatím v pomyslné soutěži vítězí (i když také s určitými problémy) remdesivir. Bohužel se ale zdá, že výsledky prozatím nejsou jednoznačně přesvědčivé u žádného z testovaných léků. Vědci se ale rozhodně nevzdávají a i nadále svádějí boj s koronavirem i s časem.

KAM DÁL: Bojujeme s koronavirem a opomíjíme další momenty fungování států. Musíme si dát pozor, abychom se neocitli v jiném světě, než který si přejeme.