Listový špenát a jeho tajemství: Jak je to s jeho údajně zázračnými účinky a proč nad ním děti ohrnují nos?
Pamatujete si na pohádku o Pepkovi námořníkovi? Listový špenát byl něco jako jeho energetický nápoj. Vylil do sebe plechovku a najednou měl síly na rozdávání. Jenomže někde se stala chyba. Ovšem špenát zdravý je, o tom není sporu. Jak to s ním tedy doopravdy je a které "zaručené pravdy" jsou ve skutečnosti pouze mýty?
Možná právě prostřednictvím Pepka námořníka chtěli tvůrci docílit toho, aby děti získaly pozitivní názor na tento cenný druh zeleniny, která je plná živin. Je to totiž bezesporu pokrm, který by se měl na našem talíři objevovat daleko častěji, než tomu ve skutečnosti je.
Skvěle se hodí k bramborům a vajíčkům, a to jak natvrdo, tak i s volskými oky. Pravdou ale je, že se ho štítí především děti. Jaká je vlastně pravda o špenátu a které mýty okolo něj kolují?
Zdravý je jen čerstvě utržený
Faktem je, že nejcennější živiny dostaneme ze špenátu, když ho utrhneme přímo ze zahrádky, tudíž co nejvíce čerstvý. Je ale pravdou, že ani mraženému se nedá tolik vytknout, pokud tedy byl zmrazený hned po tom, co byl sklizen a zachoval si tak klíčové živiny. Nejméně zdraví prospěšný je bezesporu špenát z plechovky, který není tak bohatý na živiny.
Během nákupu by se mělo dbát hlavně na to, aby mladé lístky měly tmavě zelenou barvu a nebyly flekaté. Při skladování je třeba si uvědomit, že čerstvý špenát je velmi citlivý na sucho a teplo. Nejenže dlouho nepřežije, ale také rychle ztrácí své vitamíny (A, C). Proto je nejlepší ho po koupi co nejrychleji zkonzumovat, případně zpracovat či zamrazit.
Mimo všechny zdravé složky se ve špenátu nachází také dusičnany. Ty se blanšírováním částečně odstraňují, ale ne úplně. Pokud se tato zelenina uskladní v chladném stavu po dobu delší jak 24 hodin, přemění se dusičnan pod vlivem bakterií na dusitan, který je zdraví škodlivý.
Čím více špenátu, tím více síly?
Americký výzkumný tým zjistil, že toto pravidlo není až tak nesmyslné. Špenát totiž obsahuje rostlinný hormon, který je velmi podobný lidským steroidům, a přispívá tak k budování svalové hmoty. Pokus dokonce ukázal, že díky špenátu rostou svaly o rovných 20 % rychleji! Jediným zádrhelem v rámci tohoto efektu je to, že bychom ho museli sníst alespoň kilo denně.
Špenát také velmi dobře funguje v rámci detoxikace. Obsahuje totiž glutation, skutečný antioxidant, který podporuje detoxikační procesy v těle. Pravdou je, že tato zelenina obsahuje velké množství železa, nicméně faktem je, že luštěniny ho obsahují ve většině hned dvakrát tolik, a to například v čočce. Třeba taková vepřová panenka pak má dokonce třikrát více železa než špenát.
Mýtus okolo toho, že je špenát "železnou bombou", vznikl v roce 1890, kdy chemik Gustav von Bunge vypočítal, že jeho 100 gramů obsahuje hned 35 mg železa. Problém však je, že vědec experimentoval se sušeným špenátovým práškem, který železa obsahuje desetkrát více než jeho čerstvé listy. Takže zkrátka a dobře, 100 gramů čerstvého špenátu obsahuje asi 4 mg železa.
Proč nad ním děti ohrnují nos?
To, že ho děti nesnášejí, ani není o tom, jakou má barvu, ani o tom, jak se většinou servíruje. Na vině jsou hořké látky, které obsahuje. Za prvé, hořká chuť nám automaticky signalizuje stopku, hořké jsou totiž nezralé plody.
K tomu všemu je třeba si uvědomit, že děti vnímají hořkou chuť daleko intenzivněji než dospělí. Tato vlastnost se časem otupuje.
KAM DÁL: Mrkev, celer nebo petržel z vlastní zahrady můžete mít celou zimu. Jde to, jen je třeba vědět, jak ji uskladnit.
