Meditace je jeden z nástrojů psychohygieny a relaxace. Ideální prostředí si vytvoříte i doma
Žijeme ve zrychlené době plné stresu a přehnaných očekávání. Lidé na sebe nakládají často mnohokrát více, než dokážou unést, a neumějí se ani na chvíli zastavit. Proto se stále častěji setkáváme i se syndromem vyhoření. Existuje však způsob, jak tomu lze předejít i třeba z pohodlí domova. Tím způsobem je meditace.
Čekárny psychologických poraden se plní, mnohdy se to neobejde ani bez návštěvy psychiatra. Deprese, psychosomatické obtíže, nespavost... to jsou všechno důsledky časového shonu. Přitom existuje mnoho způsobů, jak těmto obtížím předcházet, a to i z pohodlí domova.
Je třeba se tyto techniky naučit a následně na sebe aplikovat. Není to žádná novinka. Meditaci lidé využívají k různým účelům už tisíce let, existuje dokonce mnoho způsobů, jak meditovat. Některé z nich můžeme provádět sami doma, jiné je dobré vyzkoušet třeba v přírodě.
Meditace aneb když mysl vládne tělu
Slovo meditace pochází z latinského „meditatio“, které znamená "rozjímání". Meditaci můžeme chápat ve východním pojetí jako určitý způsob komunikace s bohem. Napomáhá k vnitřnímu klidu i rovnováze. Meditující lidé, podle mnoha studií, dokážou i ve stresových situacích podstatně lépe zvládat své emoce a jednat racionálně. Nedochází tak ke zbytečným afektům. Meditace se používá i v bojových sportech, joze či tai-chi, a to pro naprostou koncentraci a změněnou mysl.
Domníváte se, že meditace patří pouze duchovně založeným lidem a její účinky nestojí na žádných vědeckých podkladech? Mýlíte se. Díky všímavosti psychiatra George Solomona v roce 1964 vznikl nový obor nazvaný psychoneuroimuneologie. Došlo k tomu při zkoumání pacientů s revmatoidní artritidou a jejich zhoršujícímu se zdravotnímu stavu v důsledku depresí. To prvotně pozměnilo myšlenku západního světa, kdy tělo a mysl jsou naprosto odděleny.
Změna začala nastávat v 60. letech
V 60. a na začátku 70. let lékař Herbert Benson směřoval svou pozornost na to, zda má meditace nějaký vliv na krevní tlak, kvůli následnému potlačení škodlivých vlivů v následku stresu. Vytvořil pojem "uvolňující reakce".
Jedná se o fyzický stav hlubokého klidu, při kterém dochází ke změnám emocionální a fyzické reakce na stres, např. zvýšení svalového napětí, krevního tlaku nebo rychlosti dýchání. Jeho práce byla opravdu přelomová, jelikož vědci byli přesvědčeni, že naše nervová soustava funguje nezávisle na jakémkoliv vědomém ovlivňování.
Zlepšené porozumění vztahu mysli a těla
Až v roce 1975 došlo díky psychologovi Robertu Aderovi k lepšímu porozumění vztahu mysli a těla. Poukázal na to, že emocionální a mentální impulzy mohou mít vliv na imunitní systém. V současné době se vliv psychiky na zdraví člověka označuje jako psychosomatika.
Uznávají ji i lékaři a další odborníci. Už se nepopírá, že stres má devastující účinky na naše zdraví. Meditace jako jeden ze způsobů psychohygieny si našla místo i u nás a různé techniky učení naprostého klidu mysli a vědomí či správného dýchání a koncentrace nám pomáhají zvládat každodenní stres. Naučit se meditovat může každý.
Podmínky pro správnou meditaci
- Zvolme si k meditaci vhodné místo bez rušivých elementů, jako je např. hluk, světlo, jiné osoby, chlad či horko.
- Posaďme se do pohodlného sedu, kdy musíme sed ukotvit tak, abychom se při meditaci nehýbali, aby i mysl zůstala v nehybnosti.
- Uvolněně a bez emocí sledujme proces dýchání. Mějme stále rovnou páteř.
- Nesmíme být zklamaní z toho, pokud se nám meditace nepovede úplně, jelikož každý začátek je složitý. Udržet klidnou mysl a soustředěnost není vůbec jednoduché.
- Meditaci si naplánujme na každý den ve stejný čas. Nejvhodnější doba je při východu a západu slunce.
