Mikulášská nadílka: Strašení čertem může ovlivnit i dospělý život dětí, varuje odbornice
Pomalu, ale jistě se k nám blíží čas mikulášské nadílky a spolu s ní i strach z čertů, kteří tohoto světce doprovází. Víte, jaký může mít tato tradice vliv na psychiku vašeho dítěte? Na co si dát pozor prozradila pro Čtidoma.cz autorka projektu Rodičovství se srdcem na dlani Renata Pelcová.
Svatý Mikuláš se narodil kolem roku 280 n. l., byl to mnich, kterého obdivovaly davy lidí pro jeho zbožnost a také štědrost, jak na svém webu uvádí History. Rozdal totiž veškerý svůj majetek těm, kteří ho potřebovali nejvíce. Právě odtud pramení tradice obdarovávání, která se u nás udržela dodnes. Děti obvykle dostávají balíček s nějakými sladkostmi, ovocem nebo hračkou. Některé z nich se mohou "těšit" i na uhlí nebo bramboru.
Dodnes o svatém Mikuláši koluje mnoho legend. Poté, co rozdal všechen svůj majetek, cestoval po venkově a pomáhal všem potřebným, jak nejlépe dovedl. Během let se díky svým dobrým skutkům proslavil a lidé ho poté znali jako ochránce dětí a námořníků.
Jeho svátek se slaví v den výročí jeho smrti, tedy 6. prosince. Jednou z českých tradic je ale nadělování dárků již v předvečer, proto se na nadílku od Mikuláše mohou děti těšit už v pondělí 5. prosince.
Jak pojmout Mikulášskou nadílku co možná nejlépe
Některé děti se ale příchodu tohoto dne spíše děsí, a to zejména kvůli čertům, kteří Mikuláše doprovázejí. Nad čím vším by se rodiče měli zamyslet, než čerty pozvou domů, prozradila pro Čtidoma autorka projektu Rodičovství se srdcem na dlani Renata Pelcová.
Měla by být tato tradice dále udržována, nebo může dítěti způsobit trauma?
Každý z nás je jedinečný, i přístup k tradicím je různý. Pokud se k tradici postavím tak, že dítěti neubližuje, pak v ní vidím význam. Stejně tak se podívám především na sebe jako na rodiče, zda ji zneužívám ke strašení a manipulaci dítěte. Nebo chci skutečně strávit hezký čas se svým dítětem, třeba mu i udělat radost nějakým překvapením.
Jak přesně může strašení čertem děti ovlivnit a proč?
Děti prochází ve svém vývoji několika různými krizemi. Ty můžeme prohloubit například strašením, hodnocením, srážením dítěte. Dítě se první rok života bojí o své bezpečí, následují fáze studu či pocitu viny. To já jako rodič můžu zhoršit, nebo naopak dítěti pomoci krizi překonat.
Dítě k nám vzhlíží, důvěřuje nám a získává od nás vzorce, které ho provází celý život. Strašit dítě například čertem mu říká, že samo o sobě je špatně. Sděluji mu tím, že se musí snažit, aby si zasloužilo laskavý a láskyplný přístup rodičů a svého okolí.
Navrhovala byste nějakou úpravu této tradice?
Zamyslím se nad tím, jak skutečně chci prožít se svým dítětem Mikuláše. Chci jím manipulovat? Nebo si užít dětskou bezelstnost a radost? Dítěti například povím, kdo byl sv. Mikuláš a proč je svatořečen. Dále si spolu povídáme, jakou symbolikou jsou čert a anděl.
Také si vybavím své skutečné emoce, které jsem prožívala, když jsem se jako dítě setkala s postavou čerta. Tím spíš, pokud si ho moji rodiče pozvali domů. Chci toto pro své dítě?
Může mít strašení čertem vliv i na dospívání či dospělý život daného dítěte?
Strašení v nás vyvolává strach a deformuje vztah k nám samým. Není to jen o čertovi, ale o celkové komunikaci s dětmi. Do dospělosti si neseme pocit méněcennosti, pocitu věčného selhávání. Jsme závislí na hodnocení druhých namísto toho, abychom znali vlastní hodnotu. Dítě, které je manipulované, se stává manipulovatelným dospělým. Stejný vzorec bez seberozvoje předává svým dětem.
KAM DÁL: Dejte si pozor na únik tepla. Vytápění se vám tak může pořádně prodražit.
