Mléko dnes a mléko před 30 lety. V čem je rozdíl?
Mléko je potravina hojně protěžovaná, ovšem od 80. let se toho v mléčném průmyslu mnoho změnilo. Víme vůbec, odkud dnes mléko pochází a jak to bylo před třiceti lety?
I když víme, že mléko pochází od krávy, ve skutečnosti je jeho získávání složitý proces. Zvířata se dnes chovají ve velkochovech, kde jsou speciálně šlechtěna. To proto, aby měla větší užitek. Je však rozdíl mezi velkochovy, které fungují a podporujeme je dnes, a mezi situací, která zde byla ještě v 80. letech.
Paní Věra Benešová je dnes již v důchodu, má však za sebou celých 35 let na pozici dojičky v kravíně (1980 až 2015). Jak zvířata fungovala v osmdesátkách? “Dříve nebyla tolik šlechtěná plemena krav. Tehdy krávy dávaly 25 až 30 litrů mléka na dvě směny dojení. Dnes se nadojí klidně 60 až 75 litrů mléka, a to ve třech směnách. Ten skok je tedy enormní,” připouští.
A jak je to s potravou krav? Co se jim podává dnes a jak se krmily před pětatřiceti lety? “Už se jim nepodává zelené (čerstvé) krmivo, jako je jetel a vojtěška. Podávají se konzervované krmné směsi, které obsahují konzervanty, nebo senáž.
Specialisté na výživu krav jim sestaví takovou stravu, aby měly co nejvyšší dojivost, dostávají vitaminy a minerály. Vše je přesně spočítáno. Rozdíl je také v tom, že dostávají přísun potravy nepřetržitě. To proto, aby mohly neustále tvořit mléko,” dodává paní Věra.
Zmizela také klasická podestýlka ze slámy, používá se jen tzv. separát, což je sušený stlačený kraví trus, kdy se oddělí pevná část kejdy od tekuté. To se používá pořád dokola, v kravíně je na výrobu separátu speciální zařízení. Sklizeň slámy je údajně příliš nákladná. “Klasická podestýlka ze slámy je pouze na porodnách a pod telaty,” popisuje mnohaletá dojička.
Všeho moc za málo peněz. To je mléko dnes
Změna postupů se projevila i v rozmnožovacím cyklu krav. Ten je samozřejmě klíčový, aby každá kráva mohla zase produkovat mléko. “Používá se umělá hormonální stimulace, tedy se krávě podá hormon, kterým se urychlí říje. Díky tomu ji mohou dříve oplodnit a dříve produkovat mléko,” říká paní Věra.
Často se vedou diskuze na téma, zda jsou zvířatům podávána antibiotika. Ta se musí podávat, pokud je kráva nemocná. Nejčastější je zánět vemena. Nemocná kráva nesmí přijít do styku s nezávadným mlékem, proto je dojena zvlášť. “Mléko z nemocných vemen se nějaký čas dávalo telatům, ale pak se přišlo na to, že je pro ně závadné, tak se od toho zase odstoupilo,” prozradila mi paní Benešová.
O něco lépe jsou na tom krávy v domácím chovu. I paní Benešová doma kravičku měla, a tak mi sdělila svoje zkušenosti. Zatímco v kravínech mívá kráva záněty způsobené nadměrným dojením, kráva v domácím chovu je nemá. Ovšem bývá poněkud pohublejší, protože je těžké krávu v domácích podmínkách uživit. “Dá se nadojit přibližně 8 litrů ráno a 5 litrů večer, více zřídka,” dodává bývalá dojička.
Voláme po řešení. Máme ho?
Jistě teď mnoho lidí napadne, odkud mléko brát. Spousta lidí se v touze pomoci krávám a dalším hospodářským zvířatům stává vegany, tedy přestanou mléko a mléčné výrobky konzumovat. Potraviny nahrazují zejména luštěninami a sójou. Další možností je kupovat mléko z BIO chovů, které vycházejí pro spotřebitele lépe.
“Podmínky v BIO chovech jsou o něco lepší, ale krávy jsou také šlechtěny na vysokou produkci. Velký rozdíl je v tom, že nedostávají antibiotika či krmiva ošetřená pesticidy. Má to však větší význam pro spotřebitele než pro samotné krávy. Někteří BIO chovatelé o zvířata pečují, nicméně rozdíl v podmínkách chovu tak velký není,” říká k tomu Tereza Vandrovcová, lektorka programu Animal Studies a veganská aktivistka.
