Modré světlo nás postupně připravuje o zrak. Řešení existuje, ale není pro každého

Modré světlo představuje záření s nízkou vlnovou délkou a vysokou energií. Jeho přítomnost sama o sobě škodlivá není. Obsahuje ho i například sluneční světlo, které způsobuje, že je nebe modré a díky kterému se můžeme ráno přirozeně probouzet a večer zase usínat. Jenže modré světlo existuje rovněž v umělé podobě, která nám při jeho častém používání může pěkně uškodit.

Proč nemůžeme večer usnout?

Modrá složka světla prochází naší rohovkou a čočkou a dostává se na sítnici. „Když ho naše oči absorbují, dochází k potlačení tvorby melatoninu – hormonu, kvůli kterému se po západu slunce cítíme ospalí. To je sice výhodné během dne, kdy nejsme tolik unaveni, avšak večer už nikoliv. Nadměrné ozařování modrým světlem vede k narušení přirozeného biorytmu a nepřispívá ani ke kvalitě našeho spánku,“ vysvětluje Martin Slaný, odborný oční garant sítě optik.

Až tedy příště nebudete moci usnout, nemusíte hledat chybu jen ve třech šálcích černé kávy. „Za nespavostí se může skrývat právě toto světlo. Chytré telefony a novější notebooky dnes nabízí speciální noční režim, který jas displeje elektronických zařízení podsvěcuje jiným spektrem barev, jež pro oči není tak škodlivé. Odborníci však stále před spaním doporučují vyhýbat se obrazovkám počítačů, televizorů i mobilů alespoň dvě hodiny před ulehnutím do postele.“

Jak řešit dopady modrého světla?

Modré světlo ovlivňuje nejen lidský biorytmus, ale může mít také negativní důsledky na náš zrak. Na rozdíl od přirozeného modrého světla způsobují monitory a LED panely mnohonásobně větší záření než slunce. „Denně nad obrazovkami vyzařujícími modré světlo strávíme klidně i více než 10 hodin. A tento čas se každý rok prodlužuje. Bohužel trendu nahrála do karet i pandemie a lockdown, kdy jsme denně byli obklopeni modrým světlem snad ze všech stran. Proto stále více lidí bojuje s bolestmi hlavy a očí, zhoršujícím se zrakem i rozmazaným viděním.“

Protože v dnešním světě ale není prakticky možné nepřijít do styku s modrým světlem chytrých technologií, je nutné oči chránit o to více. „Ideální variantou je samozřejmě pravidelná kontrola zraku u očního specialisty, lékaře nebo optometristy. Dbát i při práci s elektronikou o pohodu svých očí ale můžete také preventivně, třeba pravidlem 20–6–20, tedy provádět 20vteřinové přestávky s pohledem na předmět vzdálený alespoň 6 metrů vždy po 20 minutách práce. To ale samozřejmě není pro každého. Workoholici toto nezvládnou. Mají pocit, že jim utíká čas,“ říká Slaný.

Také jiné kroky mohou pomoci k úlevě zraku. „Monitor by měl být od očí vzdálen alespoň na délku paže a my bychom na něj měli koukat z pohledu mírně dolů. Skvělou pomůckou jsou také umělé slzy, kapky do očí, které suché oči zvlhčují a zároveň hydratují.“

Existují produkty bránící nadměrnému modrému záření

Další možností, jak zabránit nadbytečnému modrému záření, je používat také tzv. bluefiltry, které se aplikují jako povrchová úprava na brýlové čočky. Výrobců na trhu je spousta. Mezi stálice patří především špičkové japonské čočky Nikon, které mají více účinných řešení pro blokaci modrého světla, nebo značka Omega Optix s čočkami upravenými tak, aby škodlivé modré světlo účinně odrážely.

„Zákazníkům ve věku mezi 25–45 lety jsou odborníky doporučovány také úlevové čočky. Ty pracují na principu prodloužení zrakové ostrosti při střídání pohledu na střední vzdálenosti a na blízko, čímž, jednoduše řečeno, ulevují přeostřování mezi těmito dvěma vzdálenostmi. Dlouhodobější práce na počítači pak oči mnohem méně namáhá.“ Ať už se však rozhodnete jakkoliv, vždy je dobré obrátit se na očního specialistu, který vám odborně poradí s výběrem vhodných čoček, ať už pro pohodlnější práci s elektronikou, tak i pro možná řešení korekce vady zraku.

Zdroje: redakce, Martin Slaný, Fokus Optik

KAM DÁL: Krevní sraženina na oku děsí, po pár dnech to ale vzdá a sama zmizí.