Mrtvice hrozí každému: Varovné signály existují, každý si může udělat test, říká primář Tomek

Při cévní mozkové příhodě dochází k přerušení toku krve do některé části mozku. „Krev přivádí do mozku kyslík a další nezbytné živiny. Lidský mozek spotřebuje více než 20 % kyslíku, což z něj dělá jeden z energeticky náročných orgánů. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky a neurony pouhých 5 minut. Poté začínají postupně odumírat. Pokud se rychle neobnoví přívod krve a kyslíku do mozku, může dojít k trvalému poškození nebo smrti,“ vysvětluje prim. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Jak zahájit léčbu?

Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba okamžitě volat záchranku. „Zahájení léčby takzvanou trombolýzou, tedy podáním léků na rozpuštění sraženiny a zprůchodnění cévy, je třeba do 4 a půl hodiny po vzniku cévní mozkové příhody, respektive některé modernější mechanické způsoby (trombektomie) lze provést sice až do 24 hodin, ale úspěšnost je neporovnatelně vyšší v prvních hodinách po vzniku příhody.“

Co by mělo pacienta a jeho okolí varovat? „Více než tři čtvrtiny pacientů lze identifikovat podle jednoduchého testu FAST. Ten zahrnuje tři základní příznaky: Prvním je pokles ústního koutku, člověk se přestane symetricky smát, druhým slabost končetin – paže a nohy – na jedné straně těla. Testujeme ho předpažením po dobu 10 vteřin, pokud oslabená paže klesá, je pozitivní. Třetím a posledním příznakem je náhle vzniklá porucha řeči (člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se nebo nemluví vůbec),“ vypočítává Tomek.

Příznaky cévní mozkové příhody

Necelá čtvrtina pacientů bohužel nemá vyjádřené tyto tři základní příznaky z testu. Tito lidé mohou mít celou řadu příznaků. „Například zrakové poruchy (náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku), náhlou poruchu vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutou bolest hlavy doprovázenou během několika málo hodin ztuhlostí šíje, tedy neschopnost položit bradu na hruď, nebo závratě a zvracení.“

Problém je v tom, že příznaků je celá řada. „Někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou. Laická veřejnost pak není připravena příznaky správně rozpoznat, a pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují, nevšímají si jich. Přestože je příčina cévní mozkové příhody a infarktu stejná, tedy náhlé přerušení krevního zásobování čili ucpání cévy krevní sraženinou, příznaky jsou naprosto odlišné. Infarkt bolí, mrtvice většinou nikoli,“ uvádí primář Tomek zrádnost onemocnění, které zvlášť ve vyšším věku zabíjí a invalidizuje pacienty více než kterákoliv jiná onemocnění.

Co způsobí cévní mozkovou příhodu?

K hlavním rizikovým faktorům vzniku cévní mozkové příhody patří podle Tomka vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, výskyt CMP v rodině a rizikové chování, jako je kouření, nadužívání alkoholu, nadváha a obezita, nedostatek pohybu. „Hypertenze (vysoký krevní tlak) se přímo podílí na vzniku a rozvoji aterosklerotických cévních změn. S ohledem na častý výskyt hypertenze v české populaci byly možnosti snížení rizika první CMP prostřednictvím snižování krevního tlaku sledovány v řadě klinických studií,“ uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., internista, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

„Potvrdilo se, že léčba krevního tlaku hraje v prevenci CMP významnou roli. Vhodně zvolenou léčbou a kombinací s režimovými opatřeními se riziko cévní mozkové příhody může snížit až o polovinu. Na rozdíl od kardiovaskulárních příhod je riziko CMP nižší i u osob s krevním tlakem pod 120/80 mm Hg,“ říká Vráblík.

Další zásadní rizikový faktor

Tichým zabijákem, který tělo zároveň potřebuje, je cholesterol. „U jeho hladin v krvi platí: Čím nižší hodnoty, tím vyšší je šance minimalizovat riziko onemocnění CMP a další zdravotní komplikace, včetně poznávacích poruch a paměťových funkcí mozku. Dvojsečnost cholesterolu spočívá v tom, že je pro lidský organismus nezbytný, neboť se podílí na tvorbě buněčných membrán a je důležitý pro tvorbu hormonů a vitamínu D. V tom hraje zcela nezastupitelnou roli.“

Za „nebezpečný cholesterol“ podle lékaře označujeme zejména tzv. LDL (low density lipoprotein) cholesterol. Jeho nadbytek v krvi je zásadním hnacím motorem cévních změn a nezbytným předpokladem vzniku a progrese tepenného kornatění – aterosklerózy. Důsledkem aterosklerózy je postupné zužování postižené cévy.

„Většinu akutních cévních příhod podmiňuje ateroskleroticky změněná tepenná stěna, na níž se vytvoří krevní sraženina – trombus. Ten zablokuje průchod krve a přívod kyslíku k orgánům, tak vzniká nejen srdeční infarkt, ale i řada případů CMP,“ uvažuje lékař.

Kolik lidí je cévní mozkovou příhodou ohroženo?

Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 5,00 mmol/l, lépe 4,5 mmol/l. „Metabolická porucha, která se vyznačuje neuspokojivou hodnotou cholesterolu v krvi, se nazývá dyslipidémie. Název naznačuje, že nejde jenom o koncentraci cholesterolu, ale i kvalitativní změny krevního tukového spektra. Nebezpečné tak není jenom zvýšení celkového cholesterolu či vyšší hodnota LDL cholesterolu, ale cévní riziko stoupá i s poklesem HDL cholesterolu či vyšší hladinou neutrálních tuků, tzv. triglyceridů.“

Dyslipidémie je přitom vůbec nejčastějším metabolickým onemocněním, které dle lékaře postihuje až 85 % populace ve věkové kategorii nad 55 let. „Přitom právě správné vedení léčby ke snížení hladin krevních lipidů představuje zásadní komponent u strategie snižování rizika, jež může zabránit CMP až v 80 % všech případů.“

Cévní mozková příhoda má podle docenta Vráblíka různé příčiny, a tedy i více možností, jak její pravděpodobnost snížit. Lékař uvádí, že zejména snižování koncentrací krevních tuků (lipidů) představuje účinný a bezpečný způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. „Snížení koncentrace cholesterolu a dalších lipidů v krevní plazmě k doporučeným hodnotám a současně optimalizace krevního tlaku jsou dvě základní opatření.“

Zdroje: redakce, prim. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

KAM DÁL: Rakovinu tlustého střeva odhalí stolice a krvácení. Další příznaky vysvětluje lékař.