Muži ve školce? Je jich málo, ale někde vědí, jak jsou pro děti důležití
Mají samozřejmě jiný přístup než ženy. Především pro chlapce jsou tak velkým přínosem. Přesto je jejich v učitelských sborech nedostatek. Až na výjimky…
I když se žena – pedagožka snaží sebevíc, mužský přístup nenahradí. V dnešní době, kdy jsou tatínkové buď velice pracovně vytíženi, nebo zcela chybí, je mužský vzor vzácnost. V radotínském Petrklíči jsou si toho dobře vědomi, proto v jejich školce najdete muže hned několika generací. Jejich věk se pohybuje od 23 do 69 let. „Muži jsou důležití hlavně pro malé kluky, ale samozřejmě i pro holky,“ říká Ilona Kydlíčková z Petrklíče. Aby taky ne. V jejich školce mají dílnu pro kutily, sportovní pátky nejen v tělocvičně, dědeček František dětem zahraje divadlo.
Proč se rozhodli učit ve školce
Ať už je učitelům ve školce Petrklíč třiadvacet nebo šedesát devět vždy je jejich pobyt s dětmi o radosti. „Jsou rádi, když mohou předat něco ze sebe, nebo se stát kamarádem a průvodcem – ukazovat něco nového, předávat své zkušenosti, vysvětlovat,“ říká Ilona Kydlíčková. Pět učitelů má různé životní zkušenosti i vzdělání, přesto jsou pro děti přínosem. Někteří mají sami malé děti, jiní už jsou dědečky.
Čtěte také: Soukromá nebo státní školka?
Petrklíč má jiný přístup
Není náhoda, že právě v Petrklíči učí i muži. V této školce se přistupuje ke všemu trochu jinak. „Petrklíč je hlavně o lidech. Jsme skvělý tým lidí, který se vzájemně obohacuje a doplňuje. Dětem nabízíme mnoho aktivit - zdravé dýchání, muzikoterapii, keramiku, tvůrčí a výtvarné dílny, dílnu pro kutily, zahradu jako tvůrčí dílnu po celý rok, jazyky, které učí rodilý mluvčí z Irska, různé sporty. Dále máme nejrůznější projekty - například babičko, dědo, vyprávěj.
V každém ročním období venku
V Petrklíči se pobývá hodně venku. A to bez ohledu na roční období. Nedaleko školky má Petrklíč pronajatou zahradu, kde je mimo jiné týpý, část zahrady je ponechaná přirozenému růstu bez zásahu lidí. „V týmu máme skauta Tomáše, který s dětmi podniká výlety do nedaleké přírody, ať už do lesa či k řece,“ uzavírá Ilona Kydlíčková.