Nachlazení je mor kanceláří 21. století. Lidé nemoce přecházejí a škodí kolegům

Podle studie se při projevech nachlazení zdají být oba národy velmi nedisciplinované. Skoro každý respondent v průzkumu uvedl, že jde někdy do práce i s nachlazením, přitom téměř 70 % respondentů vadí, když to samé dělají jejich kolegové. Nachlazení od příchodu do práce dokonce neodradí více než každého druhého Čecha ve věku 18–29 let. Mezi Slováky se s tímto přístupem ztotožňuje 35 % lidí ve věku 30–44 let.

V České republice navíc osm zaměstnanců ze sta uvedlo, že se do práce vydají i v případě, že se nachlazení spojí s horečkou a bolestmi dýchacího aparátu. Zodpovědný přístup k léčbě nachlazení je zásadní, počínaje klidem doma přes výběr kvalitních přípravků, které organismus bojující s nemocí podpoří. Jedině tak lze mít onemocnění včas pod kontrolou a zamezit tomu, že se o ně podělíme se všemi blízkými, kolegy i úplně neznámými lidmi v okolí.

Nachlazení řeší lidé sami, přírodní cesty jsou trendy

Nachlazení řeší Češi i Slováci většinou sami, bez lékařské pomoci, a to především pitím čaje, vitamíny nebo volně prodejnými přípravky. K lékaři vyráží až v případě neúspěchu. Jako nejpopulárnější cesta se jeví přírodní léčba, kterou preferuje 54 % Slováků a v České republice potom 47 % respondentů. Až 91 % Čechů a ještě více Slováků se alespoň částečně snaží řešit projevy nachlazení a současně podporovat i imunitu.

Jak Češi, tak Slováci vítají, když nemusejí přípravek na nachlazení užívat příliš často. V dnešní době jsou v lékárně dostupné i ryze přírodní produkty, které tiší projevy nachlazení, současně podporují imunitu díky obsahu bezu černého, divizny velkokvěté a sporýše lékařského a užívají se jednou denně (např. Sinulan forte a Sinulan DUO forte, které podpoří dýchací cesty i imunitní systém).

Přecházení nachlazení – žádná frajeřina, ale riziko

Nachlazení se nejčastěji projevuje únavou, pocitem chladu, kýcháním, kašlem, bolestí krku, bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. Jaké projevy nachlazení nás přinutí zůstat doma? 51 % zaměstnaných Čechů a 61 % Slováků zastaví od práce až horečka. Třetinu v ČR a čtvrtinu v SR pak odradí zvýšená teplota doprovázená rýmou, kašlem či bolestí v krku. Podle primáře Kliniky ušní, nosní a krční II. LF UK a FN Motol MUDr. Michala Jurovčíka je pro nás neustálé přecházení nemocí velmi rizikové.

Můžeme si tím totiž zadělat na vážnější zdravotní problémy. "Každá nemoc je pro lidský organismus zátěží vyžadující velkou dávku energie. Nachlazení je infekční virové onemocnění způsobené celou řadou respiračních virů. Jelikož má zpravidla pomalejší nástup a kratší dobu rekonvalescence než například chřipka, člověk má tendenci ho přecházet. Může se však stát, že si přivodí různé druhy komplikací, jako jsou záněty dutin, záněty středního ucha, v krajním případě i zánět srdečního svalu nebo problémy nervového systému jako například záněty obličejových nervů," doplňuje primář.

Na rýmu spreje a kapky, víme ale o závislosti?

Přibližně tři čtvrtiny Čechů a Slováků alespoň občas využijí volně prodejné nosní přípravky, nejoblíbenější jsou pak kapky. Řada z nich (15 % Čechů a 13 % Slováků) užívá nosní spreje obsahující dekongestanty, které zužují cévy, a tak odstraňují otok nosní sliznice.

Část populace si ovšem stále neuvědomuje, že dlouhodobé podávání přípravků s dekongestanty (déle než týden u dospělých, 5 dní u dětí) může vést k závislosti, kdy pocit zduřelé sliznice s nemožností volného nádechu nosem pacienta nutí k opětovnému užití přípravku.

Šetrnější s udržením stejné efektivity je přírodní řešení ve formě nosního spreje, který umělé dekongestanty neobsahuje, a závislost na něm tedy nemůže vzniknout. Díky kombinaci glycerolu a esenciálních olejů zmírňuje tlak a bolest, uvolňuje nosní dutiny a odvádí z nich všechny nežádoucí látky. Dále chrání nosní sliznici před vysušením, podrážděním a vnějšími vlivy.